V minulém článku jsme si představili prvních pět dvojic slov, u kterých se význam odlišuje předponou s a z. V něm jsme si vysvětlili, jaký je rozdíl mezi slovy svolat a zvolat, směna a změna, svrhnout a zvrhnout, smazat a zmazat, smotat a zmotat. Článek si můžete přečíst zde. Dnes se podíváme na další pětici podobných slov. Tak hurá do toho!

sjednat a zjednat

sjednat (= smluvit, dojednat)

Sjednat se S vyjadřuje směr dohromady, psaní předpony se tedy řídí tímto pravidlem. Pokud s někým sjednáme mír, spojí nás to dohromady. To samé platí u smlouvy, pokud spolu sjednají dvě firmy nějakou smlouvu, nějakým způsobem je to spojí (budou spolupracovat, přímo se spojí apod.).

zjednat (= zajistit)

Sloveso zjednat se Z je prostě dokonavé sloveso vytvořené ze slovesa nedokonavého (jednáme, až zjednáme pořádek/nápravu). Toto sloveso má hned dva významy. První je spojen se zařízením nápravy a zjednáním určitého pořádku. Například když nám někdo ublíží, můžeme za ním dojít a zjednat si nápravu (třeba koupi půjčené věci, kterou nám dotyčný rozbil). Zjednat můžeme také pořádek, a to třeba jako rozhodčí mezi peroucími se hokejisty nebo jako učitel mezi svými žáky. Sloveso zjednat také použijeme, pokud někoho najmeme na určitou práci nebo úkol.

Pomůckou pro lepší zapamatování rozdílu mezi těmito slovy může být to, že pokud s někým sjednáme smlouvu nebo mír, dá nás to dohromady, stanou se z nás partneři, přátelé apod. A co je důležité, taková úmluva se sjednává natrvalo (to že ji někdy jedna ze stran poruší, je jiná věc). Na druhou stranu pokud si někoho zjednáme, aby pro nás postavil dům, máme s ním sice něco chvíli společného, ale nijak nás to s ním natrvalo nesbližuje. A pokud zjednáváme pořádek mezi hokejisty, tak je spíše odtrháváme od sebe, než abychom je nějak spojovali.

---

Slít a zlít

slít (= nalít dohromady, odlít)

Sloveso slít se S má dva významy. První vyjadřuje směr dohromady, použijeme ho, pokud nalijeme dohromady různé tekutiny, vědec slil několik chemikálií z různých míst na jedno jediné (z různých lahviček do jedné baňky), spojí je v jednu látku. Slovo slít také použijeme, pokud vodu odněkud odlijeme, dáme ji pryč. Nejčastěji asi doma sléváme vodu z těstovin, slít můžeme také tekutinu, kterou nám pustí při vaření houby.

Zlít (= polít)

Sloveso zlít se Z znamená, že něco nebo někoho polijeme, vyjadřuje spíše změnu stavu, chlapci přišli za dívkou na koledu v suchém oblečení, poté co je zlije, odejdou v mokrém oblečení. Zlít se někdy také používá jako hovorový výraz, proto když se někdo hodně opije, většinou to pak komentujeme slovy Ten se ale zlil. Zlít nepatří mezi příliš často používaná sova, přesto bychom jeho pravopis měli znát a dát si na něj pozor.

---

Svolit a zvolit

Svolit (= souhlasit)

Pokud k něčemu svolíme, znamená to, že s tím souhlasíme, dáme svůj souhlas. Svolit může například otec, aby nápadník požádala jeho dceru o ruku, král může svolit, aby byly sníženy daně nebo někdo popraven.

Zvolit (= vybrat)

Sloveso zvolit se Z použijeme, pokud si vybereme z několika možností tu, kterou chceme. Můžeme si například zvolit barvu oblečení, dárek, který chceme dostat k narozeninám, zvoli si můžeme také prezidenta nebo volební stranu. V obou případech vybíráme a píšeme předponu Z.

---

Sválet a zválet

sválet (= válením dopravit dolů)

Sválet se S znamená, že válením (koulením) dopravíme něco směrem dolů, třeba obr může v pohádce sválet kameny dolů z kopce do údolí. Sválet se může také kámen sám, pokud se z nějakého důvodu uvolní ze skály. Pravopis se v tomto slově tedy řídí pravidlem, že předpona S vyjadřuje směr shora dolů.

zválet (= poválet)

Když si vyjdeme do přírody na piknik nebo si dáme třeba deku na trávu k vodě, tím že na ní sedíme, ji zválíme. Poté co odejdeme, zůstane tráva zválená, poválená. Sloveso zválet tedy vyjadřuje vlastně to, že něco uvedeme v nepořádek, dalo by se říci, že to i poškodíme. Zválet můžeme také prostěradlo, když máme vysoké horečky a blouzníme.

---

Slézt a zlézt

Slézt (= lezením se dostat dolů, zmizet, sejít se)

Slézt má hned tři významy. První je dostat se lezením směrem dolů, můžeme například slézt z vrchní postele palandy, ze stromu nebo koně. Pravopis předpony se řídí pravidlem, že předpona S vyjadřuje směr shora dolů. Druhý význam slova je zmizet, i tady se řídíme podle pravidla, že předpona S vyjadřuje z povrchu pryč. Slézt může například sníh, když se náhle oteplí. A konečně poslední význam, ten zase vyjadřuje směr dohromady, někdy se hovorově říká, že se máme s někým slézt, znamená to, že se máme s někým sejít, tedy shromáždit se na jednom místě.

Zlézt (= zdolat lezením)

Sloveso zlézt má pouze jeden význam, ten bychom si však měli zapamatovat. Znamená totiž, že jsme něco zdolali lezením, nejčastěji se používá ve spojení s horami. Pokud se horolez vydá na nějakou horu a tu zdolá (tedy úspěšně vyleze nahoru), pak řekneme, že ji zlezl. Pozor si ale musíme dát na to, že když se následně vydá opět dolů, tak musíme napsat, že z té hory slezl, protože už se jedná o směr dolů. Sloveso zlézt tedy použijeme, když mluvíme o celém zdolání hory nebo sklaní stěny.