Moje čeština

Čeština nemusí být nuda

Základní skladební dvojice

Vydáno dne 09.07.2014 od Jana Skřivánková

V dnešním článku si povíme, co je to základní skladební dvojice a jak ji určíme.

Co je to základní skladební dvojice?

Jako základní větné členy označujeme podmět (podstatné jméno nebo zájmeno v 1. pádu) a přísudek (sloveso v určitém tvaru). Spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Kdybychom se podívali na stavbu věty jako na strom, pak by základní skladební dvojice byla kmenem a ostatní větné členy jeho větvemi, které se teprve přidávají ke kmeni jako základu stromu. Podmět je tak trochu jako spodní část stromu (skoro by se dalo říct jako kořen), protože určuje podobu i druhé části kmene – přísudku.

Neřekneme nikdy pes štěkala, ani pes štěkají nebo štěkalo. Víme, že když máme jako první člen skladební dvojice slovo pes, musíme doplnit tvar štěkal, protože by to jinak nedávalo smysl. Z toho vidíme, že podmět je v základní skladební dvojici tím hlavním vedoucím, který říká, co jak bude. Například při doplňování i/y v koncovce přísudku vždycky rozhoduje rod podmětu, nikdy obráceně.

Můžeme také říct, že přísudek přebírá od podmětu jeho osobu, rod a číslo. Pokud se budeme držet podoby se stromem, pamatujte si, že těžko bude mít strom spodek kmenu z hrušky, zatímco vršek bude patřit borovici. Vršek kmene (tedy přísudek) roste prostě podle pravidel, která určil spodek kmene (podmět).

kočka – mňoukala
srnky – běhaly
očka – mrkala
zuby – bolí
já – dupu
ty – zametáš
oni – štěkají

Členy základní skladební dvojice (tedy podmět a přísudek) spojujeme spojnicí. Spojnice musí být dvojitá, na to si dejte pozor (měla by vypadat jako část ohrady pro zvířata, pěkně ze dvou latěk).

Pamatujte si, že každá věta má jen jednu základní skladební dvojici. Pokud máme souvětí, tak se počet základních skladebních dvojic rovná počtu vět v souvětí.

A jak vlastně tyto členy určíme?

Protože je podmět vždy v 1. pádě, hledáme vlastně slovo, které se ve větě nachází právě v 1. pádě. na takové slovo se ptáme kdo, co? V naší větě tedy kdo, co? Pes.

Když podmět najdeme, můžeme ho použít pro lepší určování přísudku. Ten totiž vyjadřuje, co podmět dělá. zeptám se tedy Co dělá pes? A odpovím si: štěká. Slovo štěká je tedy přísudkem této věty.

Mezi oběma slovy uděláme spojnici a máme hotovo.Někdy se také označuje podmět podtržením rovnou čarou a přísudek vlnovkou, záleží na tom, jak jste zvyklí ze školy. Pak by vypadalo celé určování takto:

Krátké zopakování na závěr

Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek. Základní skladební dvojice je jako kmen stromu, když není kmen není strom. Podobně bez podmětu a přísudku jen těžko vzniká věta.

Nejdříve musíme najít podmět věty. Podmět je vždy v 1. pádu, ptáme se tedy na něj kdo, co?

Potom hledáme přísudek. Přísudek nám říká, co podmět věty dělá.

Oba větné členy spojíme dvojitou spojnicí.


Čeština s maňásky

Zábavná aplikace na výuku vyjmenovaných slov, určování pádu, psaní ú/ů a i/y po měkkých a tvrdých souhláskách. Obsahuje celkem 8 756 testových otázek s vysvětlením správné odpovědi, 8 výukových her a vysvětlení potřebné teorie.

Vyzkoušet zdarma Češtinu s maňásky

Verze pro tisk

Články ze stejné rubriky: