Svolat a zvolat
Vydáno dne 01.02.2017 od Jana Skřivánková
Další chyták ve psaní předpon s, z. V tomto článku se podíváme na
rozdíl mezi slovy svolat a zvolat.
Svolat (= sezvat dohromady)
Sloveso svolat vyjadřuje směr dohromady. Použijeme ho například v případě, že král svolá své tři syny, aby rozhodl, který z nich bude po jeho smrti vládnout. Všichni princové se sejdou na jednom místě, někde se shromáždí. Všichni se v ten moment nachází na jednom určitém místě, nikde se nepotulují. Pokud tedy voláme na větší počet lidí a cílem, aby se někde setkali, použijeme sloveso svolat s předponou S.
Král si jednoho dne svolal syny, aby si s nimi promluvil.
Premiér narychlo svolal vládu.
Král svolala parlament, aby získal peníze na výpravu vojska.
Matka si nás jednoho dne svolala, aby nám oznámila, že se bude znovu
vdávat.
S předponou S píšeme také přídavné jméno svolaný (například Narychlo svolaná komise měla o návrhu během dvou dnů rozhodnout.).
Zvolat (= vykřiknout)
Pokud něco zvoláme, znamená to, že to hlasitě řekneme, vykřikneme. Když Galileo Galilei musel odvolat před církví své učení, údajně při odchodu z místnosti zvolal: „A přece se točí!“ Nadšeně zvolat může i komentátor sportovního přenosu, pokud se na hřišti stane něco zajímavého. Sloveso zvolat v tomto případě píšeme s předponou Z.
„Ach Romeo!,“ zvolala Julie a vypila připravený jed.
„To byl neuvěřitelný zákrok!“ zvolal komentátor.
Chtělo se mi zvolat: „Copak to nikdo z vás nevidí?“, raději jsem
ale mlčel.
Svolat X zvolat
Rozdíl mezi slovesy svola t azvolat si můžeme vysvětlit také na těchto dvou obrázcích.
Král nechal svolat své syny. | Při odchodu údajně zvolal: „A přece se točí!“. |