Přečtěte si následující text. Otázky se k němu vztahují. Čtěte pozorně. V textu mohou být chyby.

Bylo jednou jedno milé a hodné děvčátko. Kdo tu holčičku poznal, ten ji musel mít hned rád. Ale nejvíc ji milovala její babička. Ta by pro svou vnučku udělala snad všechno na světě. Jednou jí ušila červený čepeček, karkulku. Vnučce červená karkulka moc slušela, a tak ten čepeček pořád nosila. Od té doby děvčátku nikdo jinak neřekl než Červená karkulka.

1. „Kdo“ v druhé větě je:

   1. zájmeno tázací
   2. zájmeno ukazovací
   3. zájmeno vztažné

2. zájmeno „ji“ v druhé větě

   1. je napsáno správně, krátce
   2. je napsáno špatně, má být "JÍ"

3. Jaký je základní tvar zájmena „ji“ ve druhé větě.

   1. já
   2. jí
   3. ona

4. Ve čtvrté větě (počítáno od velkého písmena k tečce) je přísudkem:

   1. snad udělala
   2. udělala
   3. udělala by

5. slovo „světě“ ze čtvrté věty je

   1. v šestém pádě
   2. ve čtvtém pádě
   3. ve třetím pádě

6. slovo „JÍ“ v páté větě je

   1. není větný člen
   2. podmět
   3. předmět

7. V šesté větě

   1. čárka před a je dobře
   2. čárka před a je špatně

8. 6. věta je

   1. souvětí podřadné
   2. souvětí souřadné

9. 2. souvětí Kdo tu holčičku poznal, ten ji musel mít hned rád.

   1. Je to souvětí souřadné
   2. První věta je hlavní, druhá vedlejší
   3. První věta je vedlejší, druhá hlavní.

10. Ve druhém souvětí je vedlejší věta:

    1. obě věty jsou hlavní
    2. podmětná
    3. předmětná

11. V poslední větě

    1. chybí před než čárka
    2. karkulka se má psát s malým k
    3. věta je správně, není v ní chyba