Názvosloví: Slovní druhy

adjektivum - přídavné jméno

Přídavná jména vyjadřují nějakou vlastnost. Většinou stojí u podstatného jména. např. červený, mladý, krásný, havraní, matčin, černobílý

adverbium - příslovce

Slovní druhy, které vyjadřují okolnosti děje či vlastnosti. Většinu se jedná o místo (tam, odtamtud), čas (hned, zítra), způsob (rychle, krásně) nebo stupeň nějaké vlastnosti (velmi, zvláště). např. nízko, hladce, poměrně, brzy

interjekce - citoslovce

Označení pro nějaké zvuky. Např. bééé, cvak, bum, hop.

konjunkce - spojka

Spojky spojují slova nebo věty a vyjadřují jejich vzájemný vztah. Např. ale, protože, aby, neboť, když

numerale - číslovka

Číslovky vyjadřují počet, pořadí nebo číselně vyjádřitelné vztahy (mezi skutečnostmi). např. deset, osmý, pětkrát, devatero

partikule - částice

Částice uvozují výpověď, většinou jí také dávají citovéé zabarvení. Např. nechť, kéž.

prepozice - předložka

Spolu se jménem, před kterým stojí, vytvářejí jeden významový celek. Ten pak vyjadřuje vztah k jiným výrazům ve sdělení. Např. pod, za, nad, kolem, kvůli

pronomen - zájmeno

Slova, která zastupují jména (ona), případně jen naznačují, o jakou osobu/vlastnost (o ní, o té) ve sdělení jde, na věc také mohou odkazovat (s tou). Např. ty, vy, si, sebe, mně.

substantivum - podstatné jméno

Podstatná jména označují názvy, osob, zvířat a věcí, činností, vlastností a stavů. Patří sem např. pes, Aleš, krása, poblouznění, radost, skalpel, krájení

verbum - sloveso

Slovesa vyjadřují děj - činnost (zpívám, plavu), stav (spím) nebo změnu stavu (usínám, blednu). chodím, dýchám, spát, vítali