Český jazyk a dějepis (28. říjen a Den vzniku samostatného Československa)

Vydáno dne 28.10.2014

V dnešním článku si na ukázce krátkého úryvku z textu vysvětlíme několik pravopisných pravidel pro psaní velkých a malých písmen. Kromě toho se dostane také na správné psaní interpunkčních znamének a číslovek.



Dnešní článek vychází z úryvku internetového článku na stránkách Rozhlasu Praha. Tento krátký text obsahuje totiž několik pravopisných jevů, ve kterých se můžeme snadno dopustit chyby. Pojďme si na konkrétních příkladech z reálného života vysvětlit několik pouček z českého pravopisu.

28. říjen 1918 – Den vzniku samostatného Československa Dne 28. října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se začaly psát nové dějiny.

28. říjen 1918

U psaní dat se často setkáváme s tím, že pisatel neodděluje jednotlivé číslovky mezeru. Takové psaní je ale chybné. Pamatujte si, že číslovky stejně jako jiné slovní druhy představují samostatná slova. A každé slovo musíme oddělit od jiného slova právě mezerou. Toto pravidlo platí i při psaní data každá číslovka je samostatným slovem, které oddělíme mezerou. Nenechte se zmást tím, že v tomto případě číslovky zapisujeme číslicí, ne slovem.

Správně je tedy podoba 28. říjen 1918.

Pokud bychom chtěli číslicí vyjádřit také měsíc, museli bychom všechna slova opět oddělit mezerami. Správně by tedy datum vypadalo takto: 28. 10. 1918.

Pamatujte si tedy, že pokud píšeme datum, za každým číslem bychom měli napsat mezeru. Podobně jako nenapíšeme 5.odstavec, neměli bychom psát ani 28.říjen.

Den vzniku samostatného Československa

V oficiálních názvech svátečních, památných či významných dnů píšeme vždy v prvním slově velké počáteční písmeno. Správně je tedy:

Den vzniku samostatného Československa
Den díkuvzdání
Pondělí velikonoční
Den české státnosti
Štědrý den

Václavské náměstí

Protože se jedná o vlastní název, napíšeme ve slově Václavské velké V. Slovo náměstí už je ale obecným názvem, proto ho píšeme s malým počátečním písmenem. Pokud by stálo slovo náměstí na prvním místě názvu, psali bychom ho také s malým počátečním písmenem. Pokud totiž označuje slovo náměstí nějaké veřejné prostranství, píše se výraz náměstí vždy s malým písmenem. Správně tedy píšeme:

Václavské náměstí
Jiráskovo náměstí
náměstí Míru
náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

Pokud by ale výraz náměstí byl v názvu stanice metra, píšeme ho s velkým počátečním písmenem, tedy stanice metra Náměstí Míru.

národy Rakousko-Uherska i Rakouska-Uherska

V posledním případě opustíme pravopis a podíváme se blíže na skloňování podstatných jmen. Skloňování víceslovných názvů se řídí mnoha pravidly. Často dochází k tomu, že se skloňuje pouze druhá část názvu. Tak se děje například u výrazů Monte Carlo či San Diego. Názvy zemí se spojovníkem, které patří ke střednímu rodu, můžeme ale skloňovat dvěma způsoby.

  1. skloňujeme pouze druhé slovo názvu, a to podle vzoru město
  2. skloňujeme oba dva výrazy v názvu, oba podle vzoru město

Správně je tedy jak národy Rakousko-Uherska, tak národy Rakouska-Uherska.

Přepis bublinkové nápovědy: