Činný a trpný rod

Úvod

V češtině rozlišujeme dva slovesné rody: činný a trpný. Oproti například angličtině není trpný rod příliš používán, běžně se setkáme spíše s rodem činným. Rozdíl mezi těmito dvěma rody lze v podstatě vyjádřit jednou větou: vždy záleží na tom, zda podmět danou činnost vykonává, nebo je tou činností (případně dějem) pouze zasažen. Důležité je tedy uvědomit si, zda je podmět dané věty aktivní, něco dělá, nebo zda je činností pouze pasivně zasažen, trpí ji.

Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět.

Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách:

Někdo umyl okna.

Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna). Ten někdo aktivně pracuje, je to on, kdo se při práci zapotí. Podmět tedy odpovídá tomu, kdo pracuje.

Okna byla někým umyta.

V této větě je podmětem slovo okna. Okna se v tomto případě na žádné aktivitě nijak nepodílí, pouze jsou mytím zasažena (po skončení děje budou nejspíše čistá). Sama se však na této práci (činnosti) nijak nepodílela, pouze jí trpěla.

A teď podrobněji k jednotlivým rodům.

Rod činný

Jak už jsem zmínila v úvodu, u rodu činného je podmět zároveň vykonavatelem děje, něco dělá, stojí ho to nějakou námahu. Podmět ovlivňuje, co se děje, sám děj vytváří. Například:

Rod trpný

Jak už vyplývá z názvu, u slovesného trpného rodu není podmět konatelem děje, je dějem pouze zasažen, trpí ho. Aktivně se na něm nespolupodílí. Tento rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Konatel děje je často vyjádřen 7. pádem, někdy však ve větě nemusí být vůbec. Například:

Trpný rod můžeme rozeznat (vedle významu) také podle jeho "podoby", tvoříme ho dvěma způsoby:

a) sloveso být + příčestí trpné (tzv. opisný tvar)

Trpný rod můžeme tvořit spojením slovesa být v příslušném tvaru (který odpovídá podmětu) a příčestí trpného od daného slovesa, například:

Pro úplnost ještě uvedeme, že trpné příčestí se tvoří příponami -en, -n a -t (a dále podle rodu a čísla -ena, -eno, -eni, -eny, -ena apod.), připojením k minulému kmeni slovesa (napsán, doprovázen, kupován, najat, tisknut a další).

b) sloveso + se (tzv. zvratný tvar)

Použití tohoto způsobu je omezeno pouze na 3. osobu a vzniká přidáním zvratného zájmena se ke se slovesu. U těchto vět neznáme konatele děje, není vyjádřen. Jedná se zároveň o méně častou podobu trpného rodu.

Pozor! Ne každá věta se zvratným zájmenem musí být v trpném rodě. Vždy záleží na tom, co daná věta vyjadřuje, ne pouze na její podobě.

Závěr

U sloves rozlišujeme dva rody: činný a trpný. Základní rozdíl je v tom, že u činného rodu se podmět shoduje s konatele děje (s tím, kdo je aktivní), zatímco u trpného rodu je konatelem děje někdo jiný než podmět, podmět je dějem pouze zasažen. A aby se Vám nepletlo, který rod že je který, nabízíme Vám na závěr malou pomůcku:

rod činný = podmět něco vykonává

rod trpný = podmět je zasažen