Správné psaní bě/bje, pě, vě/vje

Kdy napsat -ě?

Vždy po grafému (písmenku) P!

Po p následuje v českých slovech vždy a za všech okolností -ě. Píšeme pak tedy : pěst, pěstovat, pěkný, pětka, opětovat, zápěstí či zatápět.

V kořeni slova

Grafém -ě- píšeme v kořeni slova, tedy například ve slovech:

pěstoun (kořenem je pěst - pěstitel, pěstovat, pěstěný),

opěvovat(pěv - pěvec, zpěvák),

věnování(věn - věno, věnovat, věnný),

bědovat(běd - bědovat, bědný, ale i bída),

zbělat(běl - běloba, bělost, ale i bílý),

Kdy napsat -je?

Pouze po předponách ob- a v-

Po předponách ob- a v-píšeme -je-, a to v takových případech, kdy po předponě následuje kořen slova, které začíná na -je.

Jednodušeji řečeno - slovo po předponáchob- a v- existuje samostatně, nebo si pomůžeme jiným příbuzným slovem, které také začíná na je.

Uveďme si několik příkladů:
ob-jet, v-jezd - v obou případech je příbuzným sloveso jezdit;

ob-jevit, ob-jevitel - příbuzným slovem je sloveso jevit se,

ob-jetí (od jímat),

za-jetí (od slovesa jmout), atp.

Často nám může pomoci, když si předponu ob- a v- ve slově nahradíme jinou českou předponou. Například místo ob-jet si řekneme za-jet, pře-jet; místo ob-jetí - do-jetí, místo v-jezd, ú-jezd, případně zá-jezd, atp.

Tato pomůcka s nahrazením vhodnou předponou samozřejmě nefunguje u všech slov - slovo jako za/do/pře-jevit v češtině neexistuje, ale v mnoha případech nám tento "fígl" pomůže.

Pokud ob a v nejsou v daném slově předponami, píšeme -ě

Ve všech ostatních případech, kdy ob a v nejsou předponami, napíšeme -ě. Tedy například ve slovech oběd, oběť, věc, věrnost, věno, atp.
V těchto případech totiž z hlediska toho, jak bylo slovo vytvořeno, nejde o předpony. Nemůžeme si říci - měl jsem dobrý ob-jet, vrah zabil svoji ob-jeť, zaměstnanec obdržel odměnu za svoji v-jernost či že nevěsta od rodičů dostala bohaté v-jeno.
Zkuste si u těchto slov domnělou předponu ob- či v- nahradit nějakou jinou českou předponou, uvidíte, že to nejde a dostanete pouze nesmyslná slova.

Shrnutí na závěr: