Vydáno dne 12.03.2016
Správné skloňování podstatných jmen je pro mnohé uživatele českého jazyka opravdu tvrdým oříškem. Určit správný vzor, zapamatovat si koncovku odpovídající danému pádu, pamatovat na výjimky – to všechno musí člověk znát, aby mohl říct, že umí správně skloňovat. Nebo mít opravdu vypilovaný jazykový cit, což bohužel mnoho z nás nemá. V našem novém seriálu se proto postupně podíváme na nejčastější chyby ve skloňování podstatných jmen.
Chybné používání koncovky -ama se objevuje velmi často, setkáme se s ním téměř u všech vzorů napříč všemi třemi rody. Nejčastěji na tuto chybu narazíme v mluveném projevu, ale objevuje se už i v textech psaných. Je to hodně dáno tím, že jazyk přirozeně tíhne k jednotě, velké množství koncovek je vlastně dost neúsporné a pro běžné používání příliš složité. Důležité ale je řídit se tím, co kodifikováno jako spisovné. Abychom se rozšiřování této chyby nijak aktivně nezúčastňovali, stačí si zapamatovat jednoduché pravidlo: Až na několik málo výjimek nemají podstatná jména běžně v 7. pádu množného čísla koncovku -ama.
Pro úplnost si vysvětlíme, jaké koncovky bychom měli v některých případech správně používat.
U ženského rodu mají všechny vzory v 7. pádu množného čísla koncovku -(a)mi: ženami, růžemi, písněmi, kostmi (ne ženama, růžema, písněma a kostma). Správně tedy je:
Vstává se slepicemi.
Záhon byl osázen červenými růžemi.
Obrázek namalujeme pastelkami.
Ke špatnému skloňování dochází mnohdy také u středního rodu, především u vzoru město. Pamatujte si, že správně říkáme (s) městy, nikoli (s) městama.
Mezi městy by měla vést nová silnice.
Slepice schovávala kuřata pod svými křídly.
Štěně zmateně pobíhalo mezi auty.
Ani u mužského rodu nepíšeme v 7. pádu množného čísla koncovku -ama, u všech vzorů použijeme koncovku -i, nebo -y (s muži, pány, stroji apod.).Tvary (s) pánami, mužema apod. nejsou správné.
Ráda chodí na procházky se svými psy.
Mezi spolužáky nebyl příliš oblíbený.
Neutíkej před problémy!
Na úplný závěr ještě doplníme, že koncovka -ama je správně u slova oko, ucho, noha a ruka, pokud vyjadřují části lidského nebo zvířecího těla (například zamrkal očima, zastříhal ušima, mával rukama, kýval nohama). Více informací můžete načerpat v samostatném článku Rukami, nohami X rukama, nohama.
S kamarádama, mezi lidma, před problémama… Přestože se s podobnými tvary běžně setkáváme, nejedná se o tvary správné. Až na několik málo výjimek (například slovo oko a ucho) nemají podstatná jména v 7. pádu množného čísla běžně koncovku -ama. Pokud chceme (nebo potřebujeme) psát a mluvit spisovně, měli bychom na koncovku -ama u většiny jmen raději zapomenout.