Vydáno dne 03.03.2015
Čeština má mnoho záludností a různých ALE a KDYŽ. Už jsme si zvykli, že každé pravidlo má svou výjimku a mnohdy narazíme i na výjimku z výjimky. Troufám si ale tvrdit, že zrovna rod podstatných jmen považuje velká část z Vás za poměrně bezpečné místo, na kterém se žádných ALE bát nemusíme. Prostě si ukážeme na slovo pomocí zájmenem ten, ta, to a hned víme, jakého rodu slovo je. Jenže i rod podstatných jmen má své záludnosti. Věděli jste, že v češtině existuje 5 slov, která mají jiný rod v jednotném a množném čísle?
Rod podstatných jmen je důležitou součástí české gramatiky a pravopisu. Ovlivňuje správné koncovky podstatných jmen, psaní příčestí minulého ve shodě přísudku s podmětem, má vliv také na tvar rozvíjejícího podstatného jména. Drtivá většina slov má stejný rod v jednotném i množném čísle. Výjimku tvoří následujících pět slov.
Určování rodu slova dítě, eventuálně děti, patří mezi oblíbené chytáky na vysokých školách. V jednotném čísle je podstatné jméno dítě středního rodu (to dítě) a skloňujeme ho jako jiná mláďata podle vzoru kuře (dítě bez dítěte jako kuře bez kuřete). V množném čísle je ale tvar děti už ženského rodu (ty děti) a skloňujeme ho podle vzoru kosti (děti bez dětí jako kosti bez kostí.
dítě (rod střední, vzor kuře) | děti (rod ženský, vzor kost) |
Je zajímavé, že většina uživatelů češtiny neví správný rod podstatného jména děti, přesto píše u tohoto slova správnou koncovku -Y v přísudku v příčestí minulém. Automaticky píšeme děti zlobily a nepozastavujeme se nad tím, že slovo dítě je přeci středního rodu, tak bychom měli v přísudku psát koncovku -a. Velký podíl na to mají nejspíše různé mnemotechnické pomůcky ze školy, často se odlišný rod shrnuje do stručné pomůcky děti, oči, uši – tvrdé Y jim sluší. Možná je škoda, že už se k ní nedodá žádné bližší vysvětlení.
Pozor, podstatné jméno děcko je normálně středního rodu v obou dvou číslech, skloňujeme ho ve všech tvarech podle vzoru město a výše zmíněná výjimka se na něj nevztahuje.
U slova oko je určování rodu o něco složitější. V jednotném čísle není moc co řešit, podstatné jméno je středního rodu (to oko) a skloňujeme ho podle vzoru město (oko bez oka jako město bez města). V množném čísle ale může mít slovo oko dva tvary: oka (pokud mluvíme o oku na polévce, punčoše nebo pytlácké pasti) a oči (pokud mluvíme o části těla, díky které vidíme). U tvaru oka se rod ani vzor pro skloňování nemění, i nadále mluvíme o středním rodu a vzoru město. Tvar oči ale patří opět do ženského rodu a ke skloňování podle vzoru kosti.
oko (rod střední, vzor město) | oči (rod ženský, vzor kost) |
Pro skloňování slova ucho platí stejná pravidlo jako pro oko. V jednotném čísle je vždy středního rodu a skloňujeme ho podle vzoru město. V množném čísle rozhoduje význam slova. Tvar ucha použijeme, pokud mluvíme o uchu hrnce nebo jehly. V tomto případě zůstává rod a vzoru slov stejný. Pokud ale mluvíme o ucho jako části těla, je správným tvarem uši. Uši jsou rodu ženského a skloňujeme je podle vzoru kost.
ucho (rod střední, vzor město) | uši (rod ženský, vzor kost) |
Slovo hrabě se z našeho seznamu trochu vymyká. V jednotném čísle je rodu mužského (ten hrabě), ale skloňujeme ho podle vzoru kuře pro střední rod. V množném čísle se opět skloňuje podle vzoru kuře a přechází i do rodu středního (ta hrabata).
Je důležité si uvědomit, že pro koncovku v příčestí minulém rozhoduje rod čísla, nikoli vzor, podle kterého se slovo skloňuje. V jednotném čísle tedy napíšeme, že hrabě odjel na lov a vrátil se až večer. Pokud ale budeme psát o hrabatech, tak použijeme už koncovku -a a vznikne nám věta hrabata odjela na lov a vrátila se až večer.
Pozor si dejte na 4. pád jednotného čísla, jeho tvar se totiž shoduje s tvarem 2. pádu stejně jako je tomu u jiných slov mužského životného rodu. Správně tedy vidíme hraběte, nikoli hrabě.
Také slovo kníže je v jednotném čísle mužského životného rodu, ale stejně jako hraběte ho skloňujeme podle vzoru kuře. V množném čísle přechází už ke střednímu rodu a skloňování podle vzoru kuře i nadále zůstává.
I slovo kníže má příčestí minulé bez koncovky (kníže přijel) a i jeho tvar pro 4. pád jednotného čísla se shoduje s tvarem pro 2. pád.
Pamatujte si, že v češtině máme 5 slov, která mají odlišný rod pro jednotné a množné číslo. Přičemž platí, že slovo dítě, oko a ucho jsou v jednotném čísle rodu středního, ale v množném čísle rodu ženského. Tato výjimka se ale nevztahuje na tvary oka a ucha, které označují předměty. Zde zůstáváme u středního rodu.
Druhou skupinou slov je hrabě a kníže. Tato slova jsou v jednotném čísle mužského životného rodu, ale skloňujeme je podle vzoru kuře. V množném čísle už jsou tato podstatná jména středního rodu.