Čeština letem světem: D, nebo T uprostřed slova?
Vydáno dne 17.03.2016
Mnoho z nás si jistě ještě pamatuje poučku ze třetí třídy, že na konci slova můžeme někdy slyšet T, přestože v něm ve skutečnosti píšeme D. Možná si i vybavíte, že se správným psaním slova nám pomůže většinou tvar pro 2. pád, případně množné číslo. Víme, že píšeme loď, protože plujeme na lodi. Umíme si odůvodnit, že ve slově schod píšeme D, protože jsou dva schody. Víte ale, jak sobě nebo dětem při učení odůvodnit pravopis slova krátký či hladký?
D, nebo T uprostřed slova?
O češtině se často říká, že jednou její výhodou je, že slově píšeme tak, jak je slyšíme. Na většinu slov tato charakteristika platí, nemůžeme se jí ale řídit u slov, která obsahují tzv. párové souhlásky. Sice totiž vyslovujeme [lef], ale píšeme jednoznačně lev. Pokud si nejsme správným psaním slova jistí, měli bychom se pokusit takový jeho tvar, ve kterém je jeho pravopis jasně slyšet. V případně slova lev si stačí říct, že jsme viděli lva. Pokud píšeme slovo proutky, pomůžeme si zase tím, že je jeden proutek. U některých slov ale musíme být přeci jen vynalézavější.
V příručkách se často píše, že se správným psaním slova nám pomůže jeho zdrobnělina (například zub – zoubek). Jenže zkuste si vytvořit zdrobnělinu od slova krotký, krátký, sladký či besídka. Pokud si nemůžeme pomoci zdrobnělinou, přichází na řadu druhá rada:
Pravopis odvoďte od vhodného příbuzného slova.
Samozřejmě opět vybíráme takové výrazy, ve kterých je pravopis jasně slyšet. Já osobně doporučuji o od daného slova vytvořit vždy sloveso, protože většinou jeho tvar splňuje tyto požadavky, například:
krotký – krotit
krátký – (z)krátit
sladký – (o)sladit
besídka – besedovat
zkratka – zkrátit
Někdy se nám nemusí povést vymyslet vhodné sloveso, v takovém případě je dobré pátrat mezi jinými příbuznými slovy. Vždy je potřeba si uvědomit, co slovo znamená a jaké další výrazy s ním vlastně souvisejí. Například:
svatba – svatebčan
vrátka – vrata
Až budete tedy příště přemýšlet, jak sobě nebo dětem vysvětlit správné psaní slova sladký, budete už vědět, že sladké věci se hodně osladili, a proto v nich píšeme D, nikoli T. A toto zdůvodnění platí i na slovo sladkosti.
