Zastaralá slova v dětských písničkách a říkadlech

Vydáno dne 07.03.2016

Při čtení lidových říkadel a básniček občas narazíme na zastaralá slova, jejichž význam děti často už neznají. A když jim problematické slovo chceme vysvětlit, často zjistíme, že ani my sami si nejsme úplně jistí tím, co slovo vlastně znamená. Pojďme se proto společně podívat na to, kdo nebo co byl primas, rynek nebo třeba krajáč.



Ve starých textech se mnohdy vyskytují slova, která už se dnes běžně nepoužívají. Některá z nich patří mezi tzv. archaismy, tedy slova, která už se dnes běžně nepoužívají, byla vytlačena jinými novými slovy (například škamna jako školní lavice). Některá zase řadíme mezi tzv. historismy. To jsou slova, která označují věci, které už zanikly (například povolání, která už nejsou potřeba, historické zbraně apod.).

Groš

Groš je mince, kterou se dříve platilo (podobně jako máme dnes například dvoukorunu nebo pětikorunu). Za jeden groš bylo možné si ve 14. století koupit kousek sýra nebo třeba nůž. Tesař si přitom vydělal okolo 16 grošů týdně.

Kalamajka

Kalamajka mik, mik, mik, oženil se kominík…“ Kalamajka je český lidový tanec. Oproti třeba valčíku nebo polce není tak kontaktní, tanečníci se navzájem příliš nedotýkají. Pro lepší představu se můžete podívat na ukázku, jak tancují kalamajku ve městě Prievidza na Slovensku:

Kamizola

Jedná se o krátký kabát, často je součástí lidových krojů.

Krajáč

Krajáč je vlastně velký hrnec na smetanu nebo mléko. Pokud nám tedy selka slibuje, že nám dá krajáč mléka, měli bychom si s sebou vzít tento kus nádobí.

Primas, primaska

U koho že stála ta basa za kamny? Víte to? Jako máme dnes ve vedení města radní, byli dříve tzv. konšelé. A ten nejmocnější z nich (něco jako dnešní starosta) se nazýval právě primas. No a primaska byla jeho žena.

Mimochodem slovo primas a primaska patří k už zmiňovaným historismům, jedná se o slova, která označují povolání, které v dnešní době už neexistuje.

Rynek

Rynek je zastaralé pojmenování pro náměstí. Pokud se tedy má milá prochází po rynku, znamená to, že je na procházce po náměstí. Jako mnoho dalších slov, která se dříve používala, pochází z němčiny.

Tolar

Tolar byla stříbrná mince, která se používala při placení zboží (podobně jako máme dnes například dvacetikorunu). Jeden šel vyměnit za 60 krejcarů a pro představu, o jakou částku se zhruba jedná, uvádíme, že tesařský mistr si za týden práce vydělal devět a půl krejcaru. Aby tedy domů přinesl jeden tolar, musel by na něj pracovat více než měsíc a půl. A to by nesměl nic ze svého výdělku utratit. A pro ještě lepší představu… v 18. století jste si za necelý tolar mohli pořídit nové střevíce.

Topůrko

Topůrko označuje kratší dřevěnou násadu k nějakému nástroji, například k sekeře nebo motyce. Jedná se o tu část sekerky, za kterou ji při práci držíme.

Verbovat

Pokud někoho verbují, znamená to, že ho najímají k vojsku, chtějí, aby se z něj stal voják. Dříve chodili po vesnicích tzv. verbíři, kteří lákali mladé muže k vojsku a o tom právě je také písnička Černé oči, ve které můžete toto slova najít.

Vraný (kůň)

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí…“ Také už jste někdy s dětmi přemýšleli nad tím, jakou barvu ten kůň měl? Prozradíme Vám, že černou. Přídavné jméno vraný je totiž odvozeno od slova vrána, doslova tedy znamená mající barvu jako vrána.

Žejdlík, žejdlíček

Žejdlíček je nádoba veliká zhruba jako větší sklenice nebo půllitr. Dříve se na žejdlíky odměřovalo také zboží. Mohli jsme tedy přijít do obchodu a koupit si například žejdlík mléka, nebo případně žejdlík piva v hospodě. Pokud tedy komáři neměli na svatbě ani žejdlík vína, znamená to, že ho neměli ani necelý půllitr.

Přepis bublinkové nápovědy: