Pomnožná podstatná jména

Vydáno dne 03.05.2016

V tomto článku se společně podíváme na to, co jsou to pomnožná podstatná jména. Vysvětlíme si, jak je poznáme a jak správně postupovat při určování jejich kategorií.



Co jsou podstatná jména pomnožná a jak je poznat?

Úplně jednoduše bychom mohli říct, že pomnožná podstatná jména mají pouze tvary množného čísla a to i v případě, že označují pouze jednu věc. Například tvar kalhoty použijeme, ať mluvíme o jednom kusu oblečení, který máme zrovna na sobě, i v případě, že mluvíme o všech kusech, které máme ve skříni. Množné číslo v tomto případě vlastně nic neříká o množství dané věci, zda se jedná o jeden kus či více, nám říká teprve číslovka, kterou eventuálně ve větě použijeme. Případně množství vyplyne z textu jako takového.

Co všechno mohou vyjadřovat?

Samozřejmě neplatí, že každé pojmenování části těla automaticky patří do skupiny pomnožných jmen. U některých oblastí lidského života se ale s pomnožnými podstatnými jmény přeci jen setkáváme častěji. jedná se o:

Některé oblečení

například: kalhoty, punčocháče, plavky, šaty, kraťasy, džíny, dupačky, kamaše, maskáče

Části těla

například: ústa, záda, játra

Názvy nemocí

například: spalničky, neštovice, zarděnky, potničky

Svátky a významné dny

například: Vánoce, Velikonoce, prázdniny, narozeniny, jmeniny (starý název pro svátek)

Názvy nástrojů a zařízení

například: nůžky, kleště, housle, varhany, sáně i sáňky, dveře a vrata, kamna

Názvy některých měst a jejich částí

například: Poděbrady, Pardubice, Atény, Hořice, Budějovice, Hradčany, Vinohrady, Karlovy Vary, Kladruby, Kralupy, Chocerady

a další slova

například: šachy, dějiny, noviny,

pomnožná podstatná jména – ústa, záda, kalhoty, šaty, brýle, housle, nůžky, kleště, hodiny, noviny

Jak s nimi pracovat

V přijímacích zkouškách na různé školy se často objevují úlohy s pomnožnými podstatnými jmény. Je proto dobré (samozřejmě nejen kvůli přijímačkám) je umět nejen určit ale vědět o nich i více informací. Podívejme se tedy alespoň ve stručnosti, jaké kategorie můžeme u těchto jmen určovat a jak s nimi máme pracovat.

Číslo

Jak už jsme si řekli na začátku článku, pomnožná podstatná jména mají jen tvary množného čísla. Pokud tedy máme určit číslo takového jména, nemusíme nad ničím přemýšlet a můžeme ihned napsat číslo množné. A to i v případě, že slovo označuje pouze jeden kus (například oblékla si šaty, zavři dveře).

Nenechte se v testech nachytat možností pomnožné číslo. Čeština má pouze dvě čísla podstatných jmen, a to jednotné a množné. Žádné pomnožné číslo neexistuje.

Rod a vzor

Tyto kategorie už jsou maličko složitější. Při určování rodu nesmíme zapomenout na to, že se pohybujeme v množném čísle, tedy budeme používat ukazovací zájmena ti, ty nebo ta. Nezapomeňte, že ukazovací zájmeno ta v množném čísle představuje střední rod, nikoli ženský.

Slova zakončená na -a

U některých jmen je určení čísla a vzoru jednoduché. Patří sem všechna jména zakončená na -a (vrata, kamna, ústa a další). Všechna tato slova jsou středního rodu (ta kamna, ta vrata) a skloňujeme je podle vzoru město.

Slova zakončená na jiné koncovky

Tady je situace už složitější. Ke správnému určení vzoru musíme vytvořit 2. pád daného slova (například prázdniny bez prázdnin, Vánoce bez Vánoc, Budějovice bez Budějovic). Podle koncovky v 2. pádu můžeme rozlišit vzory žena a hrad, případně vzory ženského rodu (píseň, růže) mužský vzor stroj. Ne vždy je ale určení vzoru jednoznačné, u některých slov uvádějí slovníky i dva vzory. Často k tomu dochází právě u vzorů růže píseň, proto mají v množném čísle téměř totožné tvary.

Pokud si nejste při určování rodu a vzoru jistí, doporučuji podívat se do slovníku. U často používaných slov si můžete vzor i zapamatovat.

Pád

Určování pádu u pomnožných jmen probíhá tak, jak jsme zvyklí.

Shoda podmětu s přísudkem

Pokud je podmětem věty pomnožné jméno, musí být přísudek v množném čísle. V minulém čase píšeme u středního rodu koncovku -a, u mužského a ženského zase koncovku -y.

Použití číslovek

Pokud chceme vyjádřit, že předmětů, které pojmenovává pomnožné jméno, bylo víc, musíme použít nějakou číslovku. PPři počítání těchto jmen nepoužíváme číslovky základní (jedna, dva, pět, deset apod.), ale číslovky souborové (například jedny kalhoty, dvoje kalhoty, troje kalhoty).

Přepis bublinkové nápovědy: