Vydáno dne 19.08.2016
Rodiče mají často představu, že v češtině je vše striktně dáno. Při otevření různých učebnic je proto mnohdy zarazí, že každá z nich obsahuje trochu jiný přehled vyjmenovaných slov. Proč tomu tak je, si povíme v našem článku.
Vyjmenovaná slova se tradičně učí v určitém pořadí jako básnička. Výhoda takového učení je, že se nám přesné pořadí učí lépe, než kdybychom slova vyjmenovávali pokaždé jinak.
Neexistuje však žádný závazný seznam, kterým se musí učební materiály řídit, a proto se občas můžeme v různých učebnicích setkat s různým pořadím vyjmenovaných slov. Při vytváření našich přehledů jsme vycházeli z toho pořadí, které se objevuje v příručkách a cvičebnicích nejčastěji.
Někdy se můžeme také setkat s tím, že je v učebnicích vynecháno z řady určité slovo. Bohužel i zde neplatí žádná striktní pravidla a výčty se mohou opravdu mírně lišit. Někdy se ve vyjmenovaných slovech učí říkat i slovo babyka, v jiných materiálech se pouze upozorní, že i v tomto slově píšeme tvrdé Y.
Pro znalost vyjmenovaných slov však není vůbec podstatné, zda se slovo učí přímo v řadě, nebo se s ním dítě seznámí jako s výjimkou. Důležité je, že toto slovo píšeme s tvrdým Y.
Abychom totiž mohli říci, že umíme vyjmenovaná slova, musíme umět psát správné y/i ve velkém množství slov. Pravopis těchto slov se nám postupně upevňuje a kolikrát si ho už ani žádným způsobem nezdůvodňujeme. Není tedy vůbec podstatné, jaký seznam slov se dítě učí a co přesně tento seznam obsahuje. Podstatné je, aby umělo tvořit text bez chyb ve psaní i/y po obojetných souhláskách.