Čeština letem světem: Na horu a nahoru
Vydáno dne 21.02.2017
V dalším díle seriálu Čeština letem světem se podíváme na rozdíl
mezi výrazy na horu a nahoru.
Na horu a nahoru
Na horu
Výraz na horu je spojení předložky na a podstatného jména hora. Pamatujte si, že předložky vždy píšeme odděleně od slova, které se za ní nachází. Můžeme si pomoct tím, že mezi předložku a jméno hora můžeme vložit slovo ta a říct, že vystoupíme na tu horu.
Praotec Čech se svou družinou vystoupil na horu Říp.
Lanovku na horu Komáří Vížka navrhl hrabě Westfalen již v roce 1838.
Při výstupu na horu Sněžka jsme se pořádně zadýchali.
Nahoru
Jedná se o příslovce, které vyjadřuje, že se něco pohybovalo směrem vzhůru, na vyšší místo. Opakem pro toto slovo je dolů. Toto slovo píšeme vždy dohromady.
„Ruce nahoru!“ zakřičel bandita.
Vlasy si vyčesala nahoru a smotala do složitého drdolu.
Podíval se nahoru k nebi, zda neuvidí přilétat nějaké letadlo.
 |
 |
| dívat se na horu | mířit nahoru |
