Vydáno dne 23.02.2009
Článek věnovaný těžším slovům, u kterých občas tápeme, zda obsahují nebo neobsahují předpony vy-, vý-.
V minulém článku jsme si řekli, jak poznat, jestli skupina vy/vi je součástí slovního základu, nebo jestli se jedná o předponu vy-/vý-. V tomto článku si tento postup ukážeme ještě na slovech, která dělají mnohým studentům potíže, a na slovech, u kterých je určování komplikovanější.
Pokud si skupinu vi/vy odtrhneme od slova a nahradíme ji jinými předponami, vzniknou nám slova, která nedávají smysl - např. zátěz, přetěz, nátěz apod. Nejedná se tedy o předponu vy- a píšeme ve slově měkké I. Pozor! Nenechte se zmást slovem řetěz. Žádní předpona ře- neexistuje.
Úplně stejný případ jako slovo vítězství. Pokud si zkusíme nahradit počáteční vi nějakou jinou příponou, vzniknou nám slova jako zákend, úkend, pokend, která nám jasně určují, že se opět nejedná o předponu vy-.
Opět zaměníme skupinu vi za jinou předponu a opět nám vznikají slova, která neexistují (nedávají smysl) - např. zaklat, uklat, poklat apod. O předponu vy- se tedy v tomto případě rozhodně nejedná. To samé platí o slovesu zviklat. I tady píšeme měkké i, protože skupina vi není předponou ale součástí základu slova.
po nahrazení skupiny vi nám nevzniknou smysluplná slova, takže se znovu nejedná o předponu vy- (např. ukýř, nakýř, přikut atd.)
Stejný případ jako slovo vikýř. I zde se nejedná o předponu, stačí si zkusit odebrat skupinu vi a nahradit ji nějakou předponou. Opět nám nevzniknou slova, která mají nějaký význam, proto můžeme s jistotou říct, že se nejedná o předponu vy-.
U některých slov se může na první pohled zdát, že předponu vy-/vý- neobsahují. Pokud si například u slova významný odtrhneme skupinu vý, vznikne nám slovo znamný. To nic neznamená a mohli bychom si tedy říct, že se prostě o předponu nejedná. Když se ale zamyslíme nad významem slova významný, zjistíme, že vzniklo odvozením ze slova význam. A pokud má něco nějaký význam, tak to pro někoho něco znamená. Pokud si tyto vztahy uvědomíme, zjistíme, že toto slovo obsahuje předponu vý-, ačkoli to tak na první pohled nevypadalo. Je proto dobré se krátce zamyslet nad významem každého slova, než s určitostí rozhodneme, že se nejedná o předponu vy-, vý-.
Je dobré si uvědomit, že pokud někomu něco vykazuje, tak můžeme také říct, že mu to ukazujeme. A hned je další možná předpona na světě. Jestliže si můžeme počáteční vy odtrhnou a nahradit ho jinou předponou, jedná se určitě o předponu a my musíme napsat tvrdé y.
Vypadá, zapadá, připadá, napadá... I když každé slovo má trochu jiný význam, jsou utvořena od stejného základu. Z toho jasně poznáme, že se opět jedná o předponu a musíme napsat tvrdé y.
Někdy je těžké předponu vy-, vý- rozeznat. Aby se nám to podařilo, je dobré si svůj odhad podložit tím, že se zkusíme zamyslet nad významem daného slova a pokusit se oddělit a nahradit skupinu vi/vy nejen od samotného slova ale i od slova příbuzného (např. vyznamenání a vyznamenat).
Příbuzné slovo Vám mohou být při rozhodování opravdu užitečná. Pokud totiž některá příbuzná slova mají v základu místo I písmeno Ě, můžeme říct, že se o předponu vy-, vý- nejedná.
Příklady:
Vítr - je větrno
Víra - věřit v něco
Toto pravidlo ale nejde použít obráceně. Nelze říci, že pokud není v žádném příbuzném slovu Ě, nejedná se o předponu vy-, vý-. Např. slovo víno - žádné příbuzné slovo Ě neobsahuje, přesto je skupina ví součástí slovního základu.
Pozor si dejte také na vyjmenovaná slova po v. Ta sice předponu vy-, vý- neobsahují, ale i tak je píšeme s tvrdým Y (právě pro to, že jsou vyjmenovaná).