Hromadná podstatná jména

U každého podstatného jména můžeme určit jeho číslo. Většina jmen může být vyjádřena v jednotném a množném čísle (např. hrad - hrady). Některá podstatná jména se mohou ale vyskytovat jen v jednom z těchto čísel. Takovým případem jsou i podstatná jména hromadná.

Co jsou podstatná jména hromadná a jak je poznat?

Hromadná podstatná jména jsou taková jména, která označují skupinu stejných věcí. Označují nějaký soubor, souhrn nebo celek jednotlivin (jednotlivých věcí) stejného druhu. Například slovo ptactvo označuje větší počet ptáků, stromořadí zase pojmenovává soubor více stromů. Jsou vždy v jednotném čísle, ale označují nějakou větší skupinu. Např. listí (to listí - jednotné číslo, ale označuje větší množství listů), ptactvo, dříví, křoví apod.

Pro poznání hromadných podstatných jmen je nejdůležitější vědět, co vlastně tato slova vyjadřují/ znamenají. To jsme si pověděli už výše. Při poznávání nám však může mnohdy pomoci "zvláštní" podoba hromadných podstatných jmen. Tato slova totiž velmi často obsahují následující koncovky:

-í (např. listí, dříví, kamení)

-oví (např. stromoví, křoví)

-stvo (např. loďstvo, panstvo)

-ctvo (např. ptactvo, letectvo, námořnictvo)

Pozor: Ne každé slovo, které končí na výše zmiňované přípony je automaticky hromadným podstatným jménem (např. slovo podkroví je klasickým podstatným jménem). Hlavní rozdíl je v tom, že slovo podkroví může být vyjádřeno v jednotném i množném čísle (jedno podkroví, dvě podkroví), u námořnictva to ale nejde, má pouze tvary jednotného čísla.

Ne vždy ale poznáme hromadné jméno podle koncovky. V některých případech se musíme spolehnout "pouze" na význam daného slova. Jedná se o případy slov jako:

dobytek = soubor určitého druhu zvířat

hmyz = skupina zvířat, která má opět něco společného

skot = opět skupina nějakých zvířat

lid = souhrn lidí, kteří někde jsou

a další

Co všechno mohou vyjadřovat?

lidské a zvířecí kolektivy

např. lidstvo, rolnictvo, mládež, drůbež, skot, jezdectvo, služebnictvo, duchovenstvo

názvy rostlinných porostů

trní, hloží (od rostliny hloh), křoví, mlází, stromoví, kvítí, smrčí, ořeší, chrastí

soubory věcí a přírodních jevů

kamení, uhlí, peří, paroží, trávoví, korespondence, učivo, haraburdí, cukroví, šatstvo, vodstvo, svalstvo, lanoví, mřížoví

Jak s nimi pracovat

V přijímacích zkouškách na různé školy se často objevuje nějaký úkol, který zahrnuje i podstatná jména hromadná. Je proto dobré (samozřejmě nejen kvůli přijímačkám) je umět nejen určit ale vědět o nich i více informací.

Číslo

Hromadná podstatná jména jsou ta, která mají pouze tvary jednotného čísla. Pokud tedy máme za úkol určit číslo o jména, které je hromadné, bude to vždy číslo jednotné. To, že má jméno tvary pouze jednotného čísla, je vlastně podstatou hromadných podstatných jmen.

Pozor! Hromadné číslo jako číslo podstatných jmen neexistuje, čeština má pouze dvě čísla - jednotné a množné!

Rod a vzor

U hromadných podstatných jmen můžeme určit všechny kategorie, jak jsme na to zvyklí u běžných podstatných jmen. Můžeme tedy u nich určovat rod (popřípadě i vzor pro skloňování), do kterého spadají. Rod i vzor se určují stejně jako u běžných podstatných jmen (více viz Článek o určování rodu a vzoru). Většinou jsou hromadná podstatná jména vzoru středního (vzor město nebo stavení) nebo rodu mužského neživotného (vzor hrad). Například: letectvo - rod střední, vzor město; lid - rod mužský neživotný, vzor hrad.

Životnost

Přestože někdy označují hromadná podstatná jména soubor živých jedinců (lidí či zvířat), jejich gramatický rod je vždy neživotný!

Pád

Určování pádu hromadných jmen není ničím zvláštní, pád určujeme tak, jak jsme zvyklí.

Shoda podmětu s přísudkem

Podle pravidel o shodě podmětu s přísudkem musí být přísudek v jednotném čísle (podmět tvořený hromadným podstatným jménem je vždy v jednotném čísle), to že vyjadřuje slovo více jednotlivin, nemá žádný vliv. Píšeme tedy: Uhlí bylo složeno, na zahrdáce kvetlo devatero kvítí apod.

Použití číslovek

Protože tento druh podstatných jmen označuje celek složený z jednotlivin, nemohou se hromadná jména pojit se základními číslovkami (jeden, dva, pět apod.). Mohou se ale spojovat s číslovkami druhovými. Např. dvojí kamení = dva druhy kamení, devatero kvítí = devět druhů kvítí.