Objednáváte si v restauraci kuře s hranolky nebo s hranolkami? Před přečtením článku si na tuto otázku nejdříve zkusete odpovědět a poté porovnat svou odpověď se správným prvopisem. Možná budete překvapeni.Poslední dobou se můžeme poměrně často setkat v různých jídleních lístících, na tabulích v bufetech či v receptech se spojením s hranolkami. Přestože ho má většina nás v hlavě zafixováno jako pravopisně správné, není tomu tak. Spojení s hranolkami není spisovné. Proč? O tom si povíme v dnešním článku.
Hranolka, nebo hranolek?
Ať už k tomu došlo jakkoliv, mnoho uživatelů češtiny by jako správnou možnost volilo slovo hranolka v ženském rodu podle vzoru žena. Od toho pak samozřejmě 7. pád množného čísla (s) hranolkami.Tato varianta je však, jak už jsme si řekli v úvodu našeho článku, není správná. Pokud se podíváme do Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že žádné slovo hranolka ve spisovné češtině neexistuje. Správným tvarem pro 1. pád jednotného čísla je opravdu hranolek. Toto podstatné jméno je tedy mužského rodu neživotného a skloňujeme ho podle vzoru hrad (hranolek bez hranolku jako hrad bez hradu). V 7. pádu množného čísla je tedy jediným spisovným tvarem (s) hranolky (jako s hrady).
Také další spisovné tvary některých pádů se moho lišit od tvarů, které jsme zvyklí používat. Pro úplnost tedy uvádím kompletní skloňování tohoto slova:
| | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|
| 1. pád | hranolek | hranolky |
| 2. pád | hranolku | hranolků |
| 3. pád | hranolku | hranolkům |
| 4. pád | hranolek | hranolky |
| 5. pád | hranolku | hranolky |
| 6. pád | hranolku | hranolcích |
| 7. pád | hranolkem | hranolky |
Například:
Mám chuť na kuře s hranolky.
Dávám přednost hranolkům před kroketami.
Jedny hranolky s kečupem prosím.
V novém čísle našeho časopis naleznete recept na zapékané maso s hranolky.
Pomůcka pro lepší zapamatování:
Že máme ten hranolek a ne tu hranolku si můžeme lépe zapamatovat tím, že jednotlivé kusy této přílohy mají tvar malého hranolu (tedy hranolku).
A co titulky?
Podobně jako hranolky jsou na tom také titulky. Také u tohoto slova se často setkáváme s nesprávným určováním rodu a následným špatným skloňováním. I toto podstatné jméno je rodu mužského neživotného a skloňujeme ho podle vzoru hrad. Tvar s titulkami je tedy také nespisovný.
Správně je:
Půjdeme se podívat na film s titulky, nezapomeň si vzít brýle.
Dávám přednost filmům bez titulků.
Červené novinové titulky upoutávaly na stáncích pozornost všech kolemjdoucích.
Na závěr
V tomto článku jsme si řekli, že slovo ta hranolka ve spisovné češtině neexistuje. Správně je pouze tvar mužskéh neživotného rodu hranolek. Slovo hranolky je tedy mužského rodu, ne ženského! Od toho se také odvíjí správné skloňování tohoto slova. Věřím, že po přečtení tohoto článku si při další návštěvě restaurace objednáte kuře s hranolky, ne s hranolkami.
Články ze stejné rubriky: Chytáky v češtině: standardní, nebo standartní? (vysvětlení gramatiky, úroveň neurčena)
Chytáky v češtině: kuře s hranolky, nebo s hranolkami?
Jana Skřivánková, 23 let, studentka českého jazyka a občanské nauky na Pedagogické fakultě v Hradci Králové.
Komentáře k článku

Já ovšem považuji hranolky u kuřete za pomnožné a proto si vždy objednám jídlo s "hranolkama"
Okurka A co okurka? Je to ta okurka nebo ten okurek?
Re: Okurka Dobrý den,
označení okurek je typické pro moravská nářečí, spisovnější je tvar okurka. Rozdíl mezi těmito slovy je také v tom, že slovo okurka označuje rostlinu i její plod, zatímco tvar okurek pouze plod.
Re: Re: Okurka Na Moravě se říká okurkám "oharky" a skloňují je podle vzoru pán..Mám dojem, že správně je "ta okurka" a " sázet okurky".
Re: Re: Re: Okurka jsem z Moravy a slovo oharky nepoužívám.
Re: Okurka Ten Ogórek

i jest git

je to nějaké divné Tak nevím.... Není tam chyba?? Já na to mám jinou pomůcku. Je to TA hranolka.

Protože TA hranolka je z brambory. A to je přeci TA BRAMBORA.
Re: je to nějaké divné Dobrý den,
Vaše pomůcka bohužel není správná, skutečně je ten hranolek, ne ta hranolka. Pokud nevěříte, můžete se snadno přesvědčit ve Slovníku spisovné češtiny.
Re: Re: je to nějaké divné Bohužel jsem nebyla přihlášena, předchozí odpověď je ode mne.
ad) A co titulky? Myslím, že tvar TITULKA se v současné době používá ve zcela jiném významu, než je zde zmíněno u chybného skloňování(filmové titulky). Např. TITULKY s fotografií této herečky /zpěvačky / modelky /... zvyšovaly prodejnost časopisů pro náctileté. A tato hvězdička si zvykla na to, že každá TITULKA byla ozdobena její tváří. (TITULKA = titulní strana)
Re: ad) A co titulky? Dobrý den,
Vámi zmiňované použití spadá do hovorové češtiny, nejspíše se jedná o slangový výraz v rámci publicistiky. Nicméně ani v tomto významu není slovo titulka součástí spisovné češtiny. Je možné, že se toto slovo používá, ale spisovné rozhodně není
Re: Re: ad) A co titulky? Titulka může být jako titulní stránka. Je to asi něco jako večerka - večerní hvězda nebo větrovka - větrová bunda (nebo bombon).
Jestli je tedy větrovka nebo večerka spisovně (alespoň hádám), tak co brání tomu aby byla spisovně titulka?
A teď mě tak napadá, jestli je to večerka nebo Večerka.
Re: Re: Re: ad) A co titulky? Dobrý den,
1. Spisovný výraz pro večerní hvězdu je večernice, slovo večerka se spíše používá pro označení prodejny, která má otevřeno i pozdě večer (tento komentář prosím neberte špatně, pouze jsem chtěla uvést věci na pravou míru).
2. Slovo větrovka je opravdu spisovné (stejně tak třeba večerka), ale spisovnost slova nelze brát na základě podobnosti slova jiného, které třeba spisovné je. Zda je slovo spisovné či ne, záleží na tom, zda je jako spisovné kodifikováno, či není. Kodifikace je poměrně dlouhý a složitý proces a probíhá na akadamecké půdě, proč není slovo titulka bráno jako spisovné Vám proto nedokáži odpovědět.
3. Spisovnost slova lze ověřit v příslušných příručkách (nejlépe ve Slovníku spisovné češtiny), zde slovo titulka opravdu uvedeno není. Jedná se o hovorový výraz, který běžně slýcháme, ale spisovný není (stejně je tomu u slova večerka, které znáte jako označení pro hvězdu, ale spisovný tento výraz není).
4. Slovo večerka jako označení pro prodejnu píšeme s malým počátečním písmenem, stejně tak večernice.

peters

Re: Re: Re: Re: ad) A co titulky? Doplnil bych, že večerka je taky 1/ označení pro čas, kdy se má jít do hajan a 2/ známá skladba pro trubku k výše uvedené příležitosti.
Večerka jako hvězda mi nic neříká...

IK

Re: Re: Re: Re: ad) A co titulky? Paní Skřivánková,
skládám poklonu, Vás je potěšení číst.
Doufám že vás zas nečiní mé hrubky a chybějící čárky nešťastnou.
Dodávám (chytrá s Wikipedií) že ta Večerka má být večernice - Venuše a bohužel asi se bude spíš psát s malým písmenem, není to název, ale jako příklad názvu jsme to myslím pochopili. Děkuji.

to je divny teda husty mela sem ze slovnich druhu konecne 1

Hezký článek....budu si pamatovat TEN HRANOLEK a TEN TITULEK ale stejně když budu v KFCčku objednávat to jejich proklatě dobré kuře tak s hranolkama a když budu mít smůlu tak ten film v kině bude s titulkama.... čeština se pořád mění, proč se mám měnit já ? Jsem už dost stará na to abych mluvila podle slovníku a ke všemu stejně je tolik nářečí že řešit zda to povím takhle nebo jinak je už vlastně jedno ...možná za pár let to díky tomu i sami páni akademici změní že jim ta hranolka v rychlém občerstvení bude chutnat víc =o)

Jak je to se slovy BRAMBOR a BRAMBORA? Nebo KOBLIH a KOBLIHA? Možná by stálo za zamyšlení napsat článek o takovýchto dvojicích.
Re: Dobrý den,
dobrý nápad, děkuji za tip, zkusím se nad tím zamyslet. Pokud jde o slova brambora a brambor, tak obě dvě varianty jsou spisovné, slovo koblih je však jen nářeční variantou.
Re: Re: Dobry den, prosim, prosim, silim, opravdu je spravne "maso s brabory" ? S bramborem, to ano, ale "s brambory" ? Vzdyt to trha oci i usi ! A lide se hadaji do krve, viz odkaz
prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=brambor&Hledej=Hledej
S tim se opravdu mam smirit ?
Re: Re: Re: Dobrý den,
v češtině máme dvě slova: brambor a brambora. Podstatné jméno brambor označuje rostlinu, kterou pěstujeme kvůli jedlým hlízám, naopak slovo brambora označuje právě tu jedlou hlízu (plod). Na poli/zahrádce je tedy pěstován brambor, zatímco na talíř se nám dostane brambora. Spojení maso s brambory tedy není opravdu správné, jak sama intuitivně cítíte. Správně bychom měli psát maso s bramborami. Trochu mě překvapuje, že na stránkách Ústavu pro jazyk český toto nemají zmíněno, protože například ve Slovníku spisovné češtiny tato dvě slova rozlišují.
Pokud to však vezmu důsledně, tak spojení maso s bramborem také není vyloženě správné, naopak bychom měli psát maso s bramborou, což mně osobně zní poměrně divně (ale je to asi dáno tím, že ve školních jídelnách většinou píší právě s bramborem). Otázkou tedy je, do jaké míry toto rozlišování v běžné řeči používat a zda trvat na naprosté spisovnosti.

Jakub

Re: Re: Re: Re: Doporučuji podívat se třeba i do PSJČ (psjc.ujc.cas.cz), kde například - aspoň podle této elektronické verze - vůbec není samostatné heslo "brambora", a je uváděna jen jako varianta "bramboru" ve významu hlízy (i když ukazuje lístky s četnými doklady).
Ostatně "brambůrky" (ve významů smažených bramborových lupínků) jsou podle vás jakého rodu?

Re: Re: Re: Re: Dobrý den,
slovník, na který odkazujete, byl sestavován téměř před 100 lety. Od té doby čeština prošla jistým vývojem. Pokud tedy chceme studovat dnešní jazyk, je vždy lepší podívat se do slovníku novějšího, protože má čerstvější informace o tom, co je kodifikováno a co ne, v jakém významu se slovo používá apod. I když starší slovníky jsou oproti novým mnohem obsáhlejší, obsahují více příkladových spojení, podrobnější definice apod.
Tištěnou verzi PSJČ doma k dispozici nemám, dívala jsem se však do Slovníku spisovného jazyka českého (vydání z roku 1989) a i zde rozlišují význam slov brambor a brambora stejně jako novější Slovník spisovné češtiny.
Zajímavé je, že Slovník spisovné češtiny udává u podstatného jména brambůrky rod ženský i mužský neživotný, což je vlastně dokladem toho, že se odlišnost ve významu striktně nedodržuje a postupně zaniká.
dítě DOBRÝ DEN,VÍM ŽE TO TADY NEPATŘÍ,ALE NIKDE TO NEMŮŽU NAJÍT.UŽ TÝDEN SE HÁDÁME V PRÁCI, JAK SE SKLOŇUJE SLOVO DÍTĚ A DĚTI,PODLE JAKÉHO NEBO JAKÝCH VZORŮ.DĚKUJI.
Re: dítě Dobrý den,
podstatné jméno dítě je v češtině poměrně výjimečné, protože má pro každé číslo jiný rod. V jednotném čísle (tedy dítě) je rodu středního a skloňujeme ho podle vzoru kuře. V množném čísle je v podstatě rodu ženského a skloňujeme ho podle vzoru kost.
Re: Re: dítě moc děkuji
Velmi dobré Je velice dobré, žr někdo takovouto stránku vede. Je zde mnoho zajímavých věcí. Například tyto chytáky se řadí mezi nejčastější chyby dětí ale i dospělých.

Zdravím, nemůžem se dohodnout. Podle ceho se skloňuje "ospalek" (ten) ja si myslím že je to to samé jako hranolek, nebo "ospalka" (ta). Co je správně

?
Re: Dobrý den,
je nutné od sebe odlišit dvě slova. Prvním slovem je ospalka ve významu ospalá žena, toto slovo je ženského rodu. Vy ale patrně myslíte slovo ospalky, které musíme vždy po probuzení omýt nebo otřít z očí Toto slovo je mužského rodu neživotného. Pozor! Slovo ospalky je pomnožným podstatným jménem, slovo ospalek tedy v češtině nic neznamená.
Re: Re: Rozumím

a děkuji za odpověď.

Jistěže ospalka
slinul dobry den vím že slinout je ve vyjmenovaných slovech ale je to chyták a nám ho paní učitelka dala do češtiny a vůbec jsme se ho neučily jo a Sládkovy bbásně nebo Sládkovi básně sládkovi pánovi?Nebo se můlím,
velkoobchod Dobrý den, mně prosím bolí oči z nápisů na dodávkách "velkoobchod obuví". Nemělo by správně být velkoobchod s obuví?
Re: velkoobchod Dobrý den,
možnost obchod s něčím je u nás asi častější, proto se nám zdá také přirozenější. Podobu bez předložky s však nelze považovat za nesprávnou, obšírnější vysvětlení podává například Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český:
"Původní vazba ve starší češtině byla obchod s něčím podle toho, že obchodník se svým zbožím obcházel zákazníky: obcházel/chodil např. se stuhami. Později brusiči namítali, že jde o germanismus, a prosazovali obchod něčím. Námitka byla nesprávná jednak s ohledem na starší češtinu, jak jsme uvedli, jednak proto, že při shodě prostředků ve dvou jazycích nemusí vždy jít o jednosměrný vliv. Za správnou se uznává i bezpředložková vazba: obchod zbožím smíšeným i obchod se smíšeným zbožím, obchod (s) uhlím, obchod (s) elektromateriálem. Podoby bez předložky jsou staromilské, připomínají ?staré dobré časy? a ve spojení s elektromateriálem ap. jsou groteskní; zapovídat je však nelze."
shoda podmětu s přísudkem V předchozích článcích a příkladech jsem nedokázala vyčíst-vydedukovat správnou koncovku ve větě: Daňový subjekt a společnost XY se dohodly (nebo dohodli?). Subjekt je asi podle vzoru hrad, neživotný, ačkoliv aby uzavřel dohodu, musí životem přímo kypět. Asi tam ale má být dohodly, že ano? Děkuji za odpověď.
Re: shoda podmětu s přísudkem Dobrý den,
ano máte pravdu, správně má být v přísudku koncovka tvrdé Y. Slovo subjekt může zastupovat nějakou instituci, společnost nebo klidně i člověka, ale pro shodu podmětu s přísudkem je vždy rozhodující gramatická životnost, tou se řídí. V tomto případě je podstatné jméno subjekt považováno za mužské neživotné.

Zajímvé
Zobrazit i nevhodné komentáře (24)
Přidat komentář