Rukami, nohami X rukama, nohama

Podstatná jména ruka a noha patří v češtině do kolonky záludnější gramatiky, protože se jejich spisovný tvar v 7. pádu množného čísla liší podle toho, v jakém významu je slovo použito. V tomto článku si vysvětlíme, jakou koncovku v kterém případě zvolit, abychom se nedopustili při psaní těchto slov chyby.

Než se podíváme přímo na množné číslo, je dobré si uvědomit, že v jednotném čísle mají tato slova ve všech pádech shodný tvar. Nemusíme se tedy rozmýšlet, v jakém významu je slovo ve větě použito. Píšeme tedy:

V množném čísle se ale jejich pravopis liší

Množné číslo

Ve významu části lidského nebo zvířecího těla (= původní význam)

Pokud použijeme tato slova ve významu části těla člověka nebo zvířete, je spisovné pro 7. pád množného čísla zakončení -MA. Pozor! Často je nám vštěpováno, že koncovka -ama je nespisovná, v tomto případě tomu tak ale není a naopak koncovka -ami by byla tou nespisovnou variantou.

Příkladové věty:

V přeneseném významu ( = pojmenování předmětů, které jsou těmto částem těla podobné)

Pokud ale použijeme tato slova v přenseném významu (jako pojmenování pro něco, co je noze či ruce podobné, nějakým způsobem ty předměty tyto části těla připomínají - např. ručička u hodin, noha u stolu nebo jiného nábytku apod.), spisovným zakončením je koncovka -AMI, která odpovídá vzoru žena, podle kterého jsou tato podstatná jména sklońována.

Například:

Proč tomu tak je?

Ve staré češtině dříve vedle čísla jednotného a množné existovalo také tzv. číslo dvojné neboli duál. Toto číslo se používalo v případě, že byly osoby, věci apod. právě dvě. V dnešní době už duál čeština nemá, přesto po něm najdeme v současné češtině několik památek. Jednou z nich jsou právě podstatná jména ruka a noha ve významu části těla. Dále sem patří také jména oko a ucho a číslovky dvě a obě.

Další rozdíly ve skloňování

Slovník spisovné češtiny udává pro 2. pád množného čísla tvary nohou a noh, pro 6. pád pak nalezneme tvary nohách a nohou. U těchto pádů není už striktně rozlišeno, který tvar máme kdy užít, ale je běžnější používat pro označení končetiny v obou případech tvar nohou.

U podstatného jména ruka je tomu podobně. Pokud podstatné jméno ruka pojmenovává část těla, je pro 2. a 6. pád množného čísla se používá tvar rukou. Pokud ale slovo ruka nese jiný význam, správné tvary jsou následující: 2. pád - ruk 6. pád - rukách.

Ručičky a nožičky

U zdrobnělin ručička (ručka) a nožička (nožka) platí výše zmíněná pravidla pouze napůl. I zde platí, že v původním významu píšeme u těchto slov v 7. pádu množného čísla koncovku -ama (kývala nožičkama, mával ručkama). zatímco v přeneseném významu mají ve stejném pádu koncovku -ami (mezi nožiškami stolu).

Neplatí však rozdílnost tvarů pro 2. a 6 pád, zde je vždy shodná koncovka: pro 2. pád množného čísla koncovka -ek (hodiny bez ručičekvzal do ručiček plyšového medvídka), pro 6. pád množného čísla koncovka -ách (boty na nožkách, o nohách stolu).

Závěr

Na obrázku vidíte, jaké tvary se pojí s kterým významem slova. Stejně je tomu také u podstatného jména noha - ve významu končetiny používáme v 7. pádě koncovku -ama, v 2. a 6. pádě pak delší tvar zakončený na -ou. Ve významu přeneseném pak píšeme v 7. pádu klasicky konmcovku -ami, v 2. pádu používáme "kratší" variantu noh a správným tvarem pro 6. pád je tvar s koncovkou -ách (nohách).

Na přehled používaných tvarů se můžete podívat ještě do tabulky:

Podobné rozlišení mají ještě podstatná jména oko a ucho, o kterých si povíme více v některém z dalších článků.

Pozor! Tato pravidla neplatí pro ostatní párové části těla! Ta se skloňují klasicky podle vzorů, ke kterým náleží. Jedná se například o podstatná jména kolena, ramena, prsa, paže a kyčle. Tato jména mají v 7. pádě množného čísla koncovky podle příslušných vzorů: pažemi, kyčlemi, koleny, rameny, prsy.

Jak se orientujete v této problematice, si můžete ověřit v tomto testu.