Co se toho hlídání týče, je to zcela správné: Člověk si skutečně opatřuje psa proto, aby ho hlídal. Ostražitě ho sleduje krok za krokem a téměř se od něho nehne; chrání ho od zlodějů a nepřátel; vrhá se na každého, kdo ho ohrožuje. Proto je člověk hlídající a chránící svého psa od dávných časů symbolem věrnosti a bdělosti. Od té doby, co mám psa, spím tak říkajíc na půl oka; neboť hlídám Mindu, aby mi ji nikdo neukradl. Zachce-li se jí jít na procházku, jdu; chce-li spát, sedím a píši stříhaje ušima, aby mi neunikl nejslabší zvuk. Blíží-li se k nám cizí pes, naježím hřbet, vycením zuby a strašně vrčím. Tu se Minda na mne ohlédne, zavrtí zbytkem svého ocásku a zřejmě praví: "Já vím, že jsi tady, abys mne chránil."
I na tom, že člověk si opatří psa, aby nebyl sám, je mnoho pravdy. Pes opravdu nechce být sám. Jen jednou jsem nechal Mindu o samotě v předsíni; na znamení protestu sežrala všechno, co našla, a bylo jí pak poněkud nedobře. Podruhé jsem ji zavřel do sklepa s tím výsledkem, že rozkousala dveře. Od té doby nezůstala sama ani po jedinou minutu. Když píši, chce, abych si s ní hrál. Když si lehnu, považuje to za znamení, že si mně smí lehnout na prsa a kousat mě do nosu. Přesně o půlnoci s ní musím provádět Velikou Hru, při níž se s velikým hlukem honíme, koušeme a kutálíme po zemi. Když se uřítí, jde si lehnout; pak si smím lehnout i já, ovšem s tou podmínkou, že nechám dveře do ložnice otevřené, aby se Mindě nestýskalo.
Potvrzuji tímto co nejslavnostněji, že chov psa není jenom zábava nebo luxus, nýbrž pravý, ušlechtilý a vysoký sport. Když se vám na první procházce se psem přetrhne obojek, jako se to stalo mně, shledáte, že chov psa je vlastně lehká atletika, žádající na vás běh na tisíc yardů s překážkami, sprintérské závody cross-country, kličkování, různé skoky a chytání psa nádherným finišem. Pak následuje cvičení v těžké atletice, neboť musíte psa bez obojku odnést v náručí domů; což není jenom vzpírání břemene, nýbrž vzpírání vzpírajícího se břemene - sport velmi napínavý a dosti těžký. Chvílemi jsem měl dojem, že Minda váží aspoň cent, a chvílemi, že má šestnáct nohou. Když je psí postroj v pořádku, tu cvičíte vodění psa tahem nebo trhem levo-, pravo- i obouruč, přetahování, alpinismus na hromadách štěrku, poklus i běh, přičemž velmi záleží na sportovní formě; musíte se totiž tvářit, že všechny tyto cviky provádíte ze své vůle.
1) Vyberte správný tvar podstatného jména člověk v 1. pádu množného čísla.
Jediným spisovným tvarem pro 1. pád množného čísla je lidé. Tvar lidi je v tomto pádu nespisovný.
Jediným spisovným tvarem pro 1. pád množného čísla je lidé.
Jediným spisovným tvarem pro 1. pád množného čísla je lidé. Tvar člověci je naprosto chybný. Podstatné jméno člověk je v češtině jediným slovem, která má v množném čísle tvary tvořené jiným slovním základem než v jednotném čísle.
Mezi abstraktní podstatná jména řadíme ta, která vyjadřují vlastnost, děj, či vztah. V naší větě jsou tedy dvě abstraktní jména: věrnost a bdělost. Obě označují vlastnost.
Podstatné jméno oko ve významu orgánu zraku (části lidského těla) má v 7. pádu množného čísla koncovku -ma, správný tvar je tedy očima. jedná se o pozůstatek tzv. duálu v nové češtině. Tvar oky by byl správný, pokud by jméno oko označovalo předmět podobný tomuto orgánu (oko na polévce, pytlácké oko apod.).
Podstatné jméno oko ve významu orgánu zraku (části lidského těla) má v 7. pádu množného čísla koncovku -ma, správný tvar je tedy očima. jedná se o pozůstatek tzv. duálu v nové češtině.
Zachce-li se jí jít na koho, co? Na procházku. Podstatné jméno procházka je ve 4. pádu.
Pokud podstatné jméno ucho označuje předmět podobný orgánu sluchu, skloňujeme ho podle klasických vzorů. Správný tvar 7. pádu množného čísla je proto uchy (ucho bez ucha jako města bez města, uchy jako městy).
Zbytkem koho, čeho zavrtí? Ocásku. jedná se o pádovou otázku pro 2. pád, slovo je v 2. pádu.
Podstatné jméno dveře patří mezi tzv. podstatná jména pomnožná - ta mají pouze tvary množného čísla, i když označují pouze jednu věc.
Podstatné jméno půlnoc je ženského rodu, v 2. pádu jednotného čísla má tvar půlnoci, která je zakončen a -I. Skloňujeme ho tedy podle vzoru kost (půlnoc bez půlnoci jako kosti bez kosti).
Jednoslabičná podstatná jména mužského rodu neživotného, která končí v 1. pádu jednotného čísla na -g, -k, -ch a -h mají v 6. pádě množného čísla koncovku -ích. Správný tvar je proto bězích. Tvar běhách je nespisovný.
Jednoslabičná podstatná jména mužského rodu neživotného, která končí v 1. pádu jednotného čísla na -g, -k, -ch a -h mají v 6. pádě množného čísla koncovku -ích. Správný tvar je proto bězích.
Tyto tvary jsou oba ženského rodu (ta překážka, ta atletika), podle zakončení -A je skloňujeme podle vzoru žena, shodují se tedy i ve vzoru. Číslo není shodné (překážkami - množné, atletice - jednotné), i pád je odlišný (překážkami - 7. pád, atletice - 6. pád).
V této větě se jedná o tvar čísla jednotného.
Pokud podstatné jméno noha označuje část těla, má v 7. pádu množného čísla tvar nohama. jedná se o pozůstatek tzv. duálu (dvojného čísla).
Pokud podstatné jméno noha označuje část těla, má v 7. pádu množného čísla tvar nohama. jedná se o pozůstatek tzv. duálu (dvojného čísla). Tento tvar by byl správný, pokud by slovo noha označovalo předmět podobný noze (například noha od stolu).
Jana Skřivánková, 24 let, studentka českého jazyka a občanské nauky na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, ve volném čase se věnuje tvorbě stránek www.mojecestina.cz, korektuře a tvorbě testů z českého jazyka na zakázku.