Víte, proč je červeně zakroužkované spojení špatně?

V naší větě se nejspíš pisatel zamotal do toho, co je podmětem druhé věty. Vždy platí, že o koncovce v přísudku rozhoduje podmět. U minulého času jsou koncovky o něco složitější, protože se psaní i/y řídí rodem podmětu. Pokud je podmět rodu mužského životného (jak tomu je v případě podmětu ptáci), píšeme v přísudku koncovku -i.

Pokud v textu narazíme na to, že není ve větě vyjádřen podmět, řešíme situaci dvěma způsoby:

1. Podmět je nevyjádřen, nevíme, kdo děj vykonával a napíšeme bez velkého rozmýšlení koncovku měkké -i.
2. Podmět víme z předešlé věty, ze zbytku textu si odvodíme, že je v naší větě stále stejný podmět a budeme se při psaní koncovky řídit právě jím.

Podívejme se tedy podrobně na naší větu. Kámen úrazu spočívá v tom, že se jedná o souvětí, které se skládá ze tří vět. Pokud si ho však přečteme pozorně, zjistíme, že podmětem všech částí je slovo ptáci. Klidně si ho můžeme pro lepší jasnost do věty v duchu vložit: Ptáci by dlouho nepřežili ve vesmírné stanici, protože ptáci potřebují gravitační sílu, aby ti samí ptáci mohli polykat. Ve všech přísudcích musíme tedy napsat měkké I.

Pamatujte si, že při psaní delších a složitějších souvětí si vždy musíme uvědomit vztah mezi jednotlivými větami. Vždy je potřeba uvědomit si, co je podmětem které věty a podle toho se řídit při psaní přísudků.

Podobný problém nastává také u vět hlavních, které vložená vedlejší věta rozdělí na dvě části. I tady si musíme dávat pozor, abychom větě přisoudili její správný podmět.