je češtinaJak na to: Vyjmenovaná slova v souvislostech
Vydáno dne 10.02.2014 od Jana Skřivánková
Učení vyjmenovaných slov nemusí být jen o tom, jak se co nejrychleji
naučit zadaný seznam výrazů a spojení. Zapojme do učení přímo děti,
povídejme si s nimi a pomozme jim najít mezi jednotlivými slovy ty správné
spojitosti. Poradíme Vám, jak na to.
Povídání o slovech v souvislostech
Dmýchat, chmýří, nachomýtnout se… řada slov, která dětem leckdy zní mnohem tajuplněji než wingardium leviosa nebo abrakadabra. Kolikrát jste se v běžné řeči setkali s tím, že kovář dmýchal oheň, nebo že jsme se někdy nachomýtli na místě, kde jsme raději neměli být?
Děti se tak často učí seznam slov zcela mechanicky, aniž by tušily, co přesně se za všemi slovy skrývá. Slova se jim špatně pamatují, protože si je nemají s čím spojit. Někdy se tak můžeme setkat s tím, že jen mechanicky opakují to, co slyšely, přičemž se může stát i to, že některá slova zamění za úplně jiná (místo příbytek říkají přibíjet, místo dmýchat zase míchat apod.).
Jak s tím bojovat? Zkuste si s dětmi o vyjmenovaných slovech povídat v souvislostech. Na první pohled to působí mnohem náročněji a zdlouhavěji, ale ve výsledku jde učení mnohem rychleji. Sice vám zabere určitý čas projet s dětmi každé vyjmenované i příbuzné slovo, ale zato si každé z těchto slov dítě lépe zapamatuje. Navíc si rozšíří slovní zásobu a naučí se porozumět souvislostem mezi jednotlivými příbuznými a vyjmenovanými slovy.
Jak na to
Důležité je dětem všechna příbuzná slova navzájem propojit, ukázat jim spojitosti, které nejsou na první pohled zřejmé. Zkuste zařadit méně známá slova do kontextu, přiblížit jejich význam obrázkem, příběhem nebo třeba analogií. Povídejte si o tom, jak děti slovu rozumí, co si pod ním představují apod. Zkuste děti s příbuznými slovy seznamovat tak, že s nimi budete vést rozhovor. Inspiraci můžete čerpat z našich příkladů:
Příklad 1 – Mlýn
| Kam chodíme, když potřebujeme udělat z obilí mouku? | Do mlýna. |
| Kdo v takovém mlýně pracuje? | Mlynář. |
| A kdo tam s ním ještě nejspíš žije? | Mlynářka, kočka, sládek… |
| Kde přesně se v tom mlýně obilí mele? | V mlýnici. |
| A co musí každý mlýn mít ve vodě? | Mlýnské kolo. |
| A každý mlynář nosí…? | Mlynářskou čepici/zástěru. |
| A v čem meleme doma mák nebo kávu? | V mlýnku. |
Samozřejmě ne vždy žáci odpoví ihned správně, v takovém případě je potřeba je nějakým způsobem k příbuznému slovu nasměrovat. Pokud je odpověď věcně správná, je dobré ocenit kreativitu a zkusit se vyptávat dál. Pokud se například dozvíme, že s mlynářem žije kočka a pes, můžeme se zeptat, kdo mu nejspíš vaří večeře.
Příklad 2 – Být
Sloveso být se často nahrazuje synonymem existovat. Pro děti je tento pojem ale často příliš abstraktní. Pochopitelnější (a ve výsledku i efektivnější) je s žáky probrat všechny možné významy, které nás napadnou.
Můžeme například říci: „Sloveso být použijeme, když někde jsme, nacházíme se tam, nebo se tam třeba nacházet chceme. Chtěl bych být u babičky. Chtěla bych být teď v cukrárně, a ne ve škole. Nebo třeba chceme něčím být: chtěla bych být o deset let mladší, chtěla bych být hubenější… Někdo by třeba chtěl být slavným fotbalistou, který dává góly. Nebo chceme, aby už byl pátek a my měli tělocvik…“. U takového vyprávění se mi osvědčilo vybírat věty, které děti nějakým způsobem zaujmou, pobaví. Záměrně si ze sebe dělám legraci, snažím se příklady propojit s nějakým společným zážitkem, zapojit do nich něco absurdního nebo nesmyslného. Důležité je také hrát si s hlasem, měnit intonaci, chvíli mluvit tiše, potom nahlas…
Můžeme se dětí například ptát otázky jako:
Čím by chtěli být, až budou dospělí?
Jaký by měl být správný hrdina filmu?
Jakým zvířetem by chtěli být?
Kde by v tuto chvíli chtěli být?
S kým by chtěli být na pustém ostrově?
Další nápady
Ke každému slovu existují desítky způsobů, jak si o něm s dětmi povídat. Záleží jen na nás, jaký způsob nám i našim dětem bude vyhovovat. Obecně funguje
1. snažit se napojit slovo na konkrétní zkušenosti dětí
Jaké vánoční obyčeje doma dodržujete?
Kdy podle tebe plyne čas nejpomaleji?
Kdy plyne naopak rychleji, než bys chtěl(a)?
2. k jednotlivým slovům přiřazovat co nejvíce asociací
Kdo všechno má kopyto?
Čím bychom neměli plýtvat?
Jak se chová bystrý člověk?
3. propojovat jednotlivá slova v celky, které dávají smysl
viz příklad se slovem mlýn
Proč to tak dělat
Z praxe potvrdit, že pokud se s dětmi o vyjmenovaných slovech bavíte, lépe si je pamatují a jsou poté poměrně rychle schopné odůvodňovat správná i/y, protože vidí jednotlivé souvislosti, chápou systém příbuznosti různých slov. Samy jsou také schopné příbuzná slova u dosud neprobraných slov vymýšlet.
Samozřejmě ne všem dětem dělají všechna slova problémy. Určitě vědí, co znamená slovo slyšet, mlýn, sysel nebo třeba myš. Na druhou stranu je ve vyjmenovaných slovech spousta výrazů, které dělají problémy i nám dospělým.
- Víte, co je to babyka?
- K jakému vyjmenovanému slovu je příbuzné slovo průmysl a myslivec?
- Víte, proč se píše býložravec, a ne bíložravec?
- A uměli byste vysvětlit, co znamená slovo dmýchat nebo třeba sychravý?
Některá slova zkrátka v běžné řeči moc nepoužíváme, nebo je používáme, ale neumíme jejich význam popsat. Celý život si osvojujeme slovní zásobu svého rodného jazyka a u dětí je tento proces obzvlášť objemný, protože se mnoha věcmi ještě nesetkaly, nezažily situace, ve kterých by dané slovo použily.
Kde hledat potřebně informace a pomoc
Mnoho užitečných informací najdete v našich článcích o vyjmenovaných slovech, ke každému si můžete přečíst obsáhlý seznam příbuzných slov. U méně obvyklých výrazů navíc najdete stručný popis významu. V rubrice Vyjmenovaná slova najdete velké množství článků, které Vám případné nesrovnalosti u problematických slov pomohou vysvětlit.
