Po písmenu P píšeme vždy -ě-

Po P následuje v českých slovech vždy a za všech okolností -ě-. Píšeme tedy: pěna, pěstovat, pěkný, pětka, opětovat, zápěstí.

Skupina -pje- v češtině neexistuje!

V kořeni slova je vždy -ě-

V kořeni slova píšeme vždy -ě-, například:

pěstoun (kořenem je pěst jako např. ve slovech pěstitel, pěstovat, pěstěný),

opěvovat (pěv — pěvec, zpěvák),

věnování (věn — věno, věnovat),

bědovat (běd — bědovat, bědný, běda),

zbělat (běl — běloba, bělost, bělit)

Po předponách b- a v-píšeme -je-

Po předponách ob- a v- píšeme -je-, a to v takových případech, kdy po předponě následuje kořen slova, který začíná na -je-.

Jednodušeji řečeno — slovo po předponách ob- a v- existuje samostatně, nebo si pomůžeme jiným příbuzným slovem, které také začíná na je-.

Uveďme si několik příkladů: ob-jet, v-jezd – v obou případech je příbuzným sloveso jezdit;

ob-jevit, ob-jevitel – příbuzným slovem je sloveso jevit se,

ob-jetí (od jímat, podobně jako u dojímat, *přejímat, *zajímat),

za-jetí (od slovesa jmout)

Často nám může pomoci, když si předponu ob- a v- ve slově nahradíme jinou českou předponou. Například místo ob-jet si řekneme za-jet, pře-jet; místo ob-jetí – do-jetí, místo v-jezd, ú-jezd, případně zá-jezd, atp.

Tato pomůcka s nahrazením vhodnou předponou samozřejmě nefunguje u všech slov – slovo jako za-jevit či do-jevit v češtině neexistuje, ale v mnoha případech nám tento “fígl” pomůže.

Pro úplnost si ještě připomeňme, že ve všech ostatních případech, kdy ob- a v- nejsou předponami, napíšeme -ě-. Tedy například ve slovech oběd, oběť, věc, věrnost, věno atp.

Shrnutí na závěr