Slovesa

Co jsou to slovesa

Slovesa patří k velmi často používaným slovním druhů, setkáme se jen s málo větami, které by neobsahovaly žádné sloveso. Lidé totiž rádi vyprávějí o tom, co dělali, nebo zažili. Rádi popisují, co se někde dělo a jak se kdo zachoval. A přesně k tomuto slovesa vlastně slouží. Říkají nám, co kdo dělá, dělal nebo budě dělat. Slovesa totiž vyjadřují děj nebo jiným slovem činnost.

Mohou ale také vyjadřovat stav:

a změnu stavu:

Často se slovesa určují také jako slovní druh, který nám říká, co zvířata, osoby a věci dělají. Je na Vás, která z definic Vám lépe vyhovuje,u obou je totiž důležité, že slovesa označují, co kdo dělá.

Než si řekneme o slovesech další informace, musíme se na chvíli zastavit ještě u toho, která slova, ač to tak možná nevypadá, patří do sloves. Slovesa označují děj, ale neoznačují pohyb. Často se mylně vykládá, že do sloves patří jen ty činnosti, u kterých se člověk hýbe (běžet, chodit, plavat, létat, házet). Do sloves totiž patří i činnosti, u kterých zdánlivě vypadá že vlastně nic neděláme (spát, ležet, myslet, číst, uvažovat). Do sloves také řadíme slovo mít a být. Především u tvarů slovesa být často nevíme, kam je zařadit. Tvary jsem, je, byli, budou, není, nebude a další tedy jsou také slovesy.

Co určujeme u sloves

Slovesa patří mezi ohebné slovní druhy, mění své tvary podle toho, jak je ve větě použijeme. Všimnout jsme si toho mohli už u různých tvarů slovesa být. Neříkáme přeci já být doma a zítra být ve škole. Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.

U sloves dále určujeme tyto kategorie:

Osoba Podle toho, jestli činnost vykonává osoba, která zrovna mluví, nebo osoba, které to říká, nebo někdo třetí, rozlišujeme u sloves tři osoby (1., 2. a 3.)

Číslo U sloves také rozlišujeme, zda činnost vykonává pouze jedna osoba, nebo více. Stejně jako u podstatných jmen totiž rozlišujeme jednotné a množné číslo.

Čas Slovesa mohou vyjadřovat také tři časy. Ty poznáme podle toho, jestli se děj už odehrál, odehrává se teď, nebo se teprve stane. Podle toho rozlišujeme čas minulý, přítomný a budoucí.

Způsob Způsob nám určuje, zda někdo jen něco oznamuje (způsob oznamovací), rozkazuje (způsob rozkazovací) nebo si něco přeje či dává podmínku (způsob podmiňovací).

Rod Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Více informací najdete v samostatném článku Činný a trpný rod.

Vid Podle toho, zda může být děj ukončen, či ne, rozlišujeme vid dokonavý a nedokonavý. Podrobnější vysvětlení najdete v samostatném článku Slovesný vid (dokonavá a nedokonavá slovesa).

Slovesa můžeme roztřídit také do několika slovesných tříd a vzorů. Podle toho, do jaké třídy a k jakému vzoru sloveso patří, rozhodujeme, jak se správně časuje. Přehled slovesných tříd a vzorů najdete v článku Slovesné třídy a vzory. Třídy a vzory ale neřadíme do slovesných kategorií!

Přepis bublinkové nápovědy: