I v dějepise narazíme na mnoho pravopisných jevů, byla by škoda psát si do sešitu poznámky se zbytečnými chybami. Některá pravidla možná už sice znáte z hodin českého jazyka, na pravopis některých slov se ale třeba nedostalo. Na co si tedy dát v hodinách dějepisu pozor Vám ukážeme v našem novém seriálu. V prvním díle si budeme povídat o označování historických osobností a pravidlech o psaní velkých a malých písmen, která při tom musíme dodržovat.

Označování významných osobností a velká písmena

Že se píše na začátku jména velké písmeno, asi připomínat nemusíme. Píšeme tedy Václav IV., Karel IV., Otakar Přemysl I., Napoleon Bonaparte, Jan Hus apod.

Slova jako král, generál, prezident a další tituly, funkce a povolání jsou obecnými podstatnými jmény a ta píšeme s malým počátečním písmenem. Například:

Pokud bychom chtěli řadovou číslovku za jménem nahradit slovem, je považováno slovo Čtvrtý, Pátý, První a podobně za příjmení a píšeme je s velkým počátečním písmenem. Psaní římskou číslicí je sice běžnější, ale i s tímto způsobem zápisu se můžeme někdy setkat, je tedy dobré vědět, jak ho máme správně napsat.

Přemyslovci, Habsburkové a další

U příslušníků jednotlivých královských či knížecích rodů píšeme velké písmeno stejně jako u příslušníků normálních rodin. Správně je tedy Přemyslovec, Lucemburk, Habsburk, Jagellonec. Stejné pravidlo samozřejmě platí i proc cizí dynastie, například Stuartovci, Yorkové, Lancasteři nebo Romanovci.

U přídavných jmen vytvořených z těchto jmen ale píšeme už malé písmeno podobně jako tomu je u přídavných jmen utvořených z jiných vlastních jmen. Správně tedy je jagellonská dynastie, přemyslovská nadvláda, habsburská monarchie.

Pokud je ale samozřejmě slovo habsburský součástí jména (tedy vlastně příjmením), píšeme ho s velkým písmenem, například Rudolf I. Habsburský.

Katolík, husita, protestant…

Pokud se někdo řadí do určitého náboženského proudu, je zastánce nějakého myšlení či stoupencem nějaké politické strany, nejedná se o vlastní názvy a označení takových lidí píšeme s malým písmenem. Správně tedy píšeme:

Malé písmeno píšeme také u přídavných jmen odvozených od těchto označení (komunistický, protestanský, konzervativní, husitský) i označení těchto spolků a organizací (husitství, marxismus, hinduismus). Samozřejmě pokud je některé z těchto slov na začátku oficiálního názvu strany (Komunistická strana Československa) či například knihy (Marxismus a existencialismus) řídíme se základním pravidlem, že názvy vždy začínají velkým písmenem.