U některých podstatných jmen, která bychom podle koncovky zařadili ke vzoru růže, se můžeme setkat, že mají v 2. pádu množného čísla odlišný tvar než právě vzor růže. Taková jména řadíme k podvzoru žákyně.

Čím se liší podvzor žákyně

Vzor žákyně je charakteristický tím, že může mít v 2. pádu množného čísla dva tvary:

• tvar bez koncovky (žákyň)
• tvar s koncovkou -í (žákyní) podle základního vzoru růže.

Můžeme tedy říci bez žákyň i bez žákyní.

U jakých slov se můžeme tímto pravidlem řídit?

Protože se jedná o podvzor vzoru růže, musí slova splňovat dvě stejné podmínky jako každé jiné jméno skloňované podle vzoru růže. Toto odlišné skloňování se tedy týká pouze podstatných jmen ženského rodu (na jméno si ukážeme zájmenem ta). A zároveň se vztahuje pouze na ta slova z nich, která jsou zakončena na -e (předsedkyně sportovkyně

Slova zakončená na -(k)yně

Většinou jde o slova, která vznikla přechýlením z podstatných jmen mužského rodu – např. plavkyně, přítelkyně, předsedkyně, zrádkyně, sokyně, velvyslankyně, vévodkyně, oslavenkyně, kolegyně, důchodkyně apod. Správně tedy je:

Patří sem také podstatná jména jako kuchyně, jeskyně či svatyně, mochyně, bachyně.

Přejatá jména končící na -ice

Do této skupiny patří například slova ambice, definice, demolice, edice, expedice, investice, koalice, kondice, opozice, petice, pozice, tradice. Správně tedy píšeme a říkáme:

Podstatné jméno svíce

Podstatné jméno svíce má pro 2. pád množného čísla hned tři tvary. Kromě tvarů svící a svic má ještě třetí tvar – svěc. V běžné mluvě se s tímto tvarem asi moc nesetkáme, ale Pravidla českého pravopisu tento tvar uvádějí, proto je dobré, abyste o jeho existenci alespoň věděli.