Úvod

Při psaní koncovek -ovi a -ovy je potřeba si nejdříve uvědomit, zda se koncovka nachází ve tvaru podstatného jména, nebo je součástí přídavného přivlastňovacího jména. To zjistíme velmi snadno.

Přivlastňovací přídavné jméno totiž někomu něco přivlastňuje, říká nám, čí to je. Pokud se můžeme zeptat, čí je dotyčný předmět, jedná se o přídavné jméno. (například dědečkovy brýle – čí jsou brýle? dědečkovy, jedná se tedy o přídavné jméno). Pokud otázku čí? použít nemůžeme, jedná se o podstatné jméno.

Podstatná jména

Pokud patří koncovka k podstatnému jménu, píšeme za všech okolností měkkou příponu -OVI.

„Donesla bys dědečkovi oběd?“
Jana dala Petrovi pusu na tvář.
„Jdu za babičkou,“ odpověděla Karkulka vlkovi.
Mařenka pomohla Jeníčkovi vyšplhat na strom.

Přivlastňovací přídavná jména

Tento případ je už složitější. Koncovku těchto slov totiž určuje rod přivlastňovaných osob nebo věcí. Pokud je přivlastňovací jméno mužského životného rodu a nachází se v 1. nebo 5. pádu, píšeme opět koncovku** -OVI**.

Dědečkovi psi štěkali na kolemjdoucí.
Královi sluhové okamžitě splnili jakýkoliv jeho příkaz.
Davidovi bratři jsou dvojčata.
Oba Jirkovi rodiče jsou lékaři.

Ve všech ostatních případech píšeme tvrdou koncovku -OVY. Koncovku -ovy tedy píšeme, pokud

přivlastňovaný předmět je ženského či mužského neživotného rodu

Dědečkovy kočky spokojeně předly.
Některé reportérovy otázky byly přehnaně útočné.
Obě Tomášovy sestry se narodily v březnu.

je v jiném pádu než v 1. a 5.

Ráda si prohlížela dědečkovy knihy,
„Už jsi ochutnala Michalovy dorty? Jsou úžasné.“
„Musíme jet na dovolenou bez Honzovy přítelkyně, včera si zlomila nohu.“

Jak na to

Pokud si nejste jistí, jakou koncovku napsat, zkuste se řídit tímto návodem: