Rozbor básně nemusí (a ani by vlastně neměl) být jen o určování druhu rýmu, pátrání po jednotlivých básnických figurách nebo kroužkování metafor. Nemusíme se kolikrát ani uchýlit ke klasické otázce, co tím vlastně chtěl básní říct. Poezie jako text s mnoha vrstvami může totiž na každého čtenáře působit zcela odlišným dojmem, stejný text v každém z nás vyvolává rozličné představy, vzpomínky nebo třeba i přání. Proč toho nevyužít a nezařadit do hodiny někdy také asociační rozbor? Možná budete překvapeni, co všechno se o dětech i sobě dozvíte.

3 základní pravidla

NIC NENÍ ŠPATNĚ, Asociační rozbor využívá právě toho, že jeden text může na třicet lidí působit třiceti různými dojmy. Každý z nás má své jedinečné zážitky, vzpomínky, trápení i radosti. Někomu se text líbí, protože mu připomíná nějaký hezký zážitek z vlastního života, na druhého naopak může působit depresivně. Pokud čteme o své první lásce v době, kdy nás ta naše vlastní ještě nepřebolela, je to něco jiného, než když na ni shovívavě vzpomínáme s odstupem několika let (nebo i desetiletí). Z toho vyplývá právě jedno z hlavních pravidel tohoto druhu rozboru – nic není špatně. Dobré je, pokud jsme schopni svůj názor zdůvodnit, vysvětlit, není to ale podmínkou. Za vyřčené asociace a pocity bychom neměli nikdy děti kritizovat, ani bychom to neměli dovolit ostatním žákům.

Interpretace básničky je podobná jako kresba. Každý z nás vnímá stejný text odlišně stejně jako každý umělec nakreslí jiným způsobem jablko.

BUĎME OTEVŘENÍ. Pokud chceme, aby nám děti sdělily své myšlenky a pocity, je potřeba, abychom toho samého byli schopni i my. Nebojme se s žáky otevřeně mluvit o svých pocitech, můžeme je tím naučit svěřit se se svými vlastními zážitky. Děti jsou často překvapeny, když zjistí, že i učitelé mají vlastní život, mnohdy ale sdílení informací pomáhá navázat bližší vztah se třídou.

DOSTATEK ČASU. Nechme žákům dostatek prostoru na to, aby si básničku mohli v klidu přečíst. Zapojte je do předčítání přečtěte alespoň jednou básničku nahlas i Vy. Díky tomu žáci lépe vstřebají text, který mají před sebou. Dopřejme dětem také dostatečné množství času na sdílení svých myšlenek a nápadů.

Asociační rozbor básně

Přečtěte žákům několikrát báseň, nechte jim dostatek času pro samostatné čtení. Ujistěte se, že rozumí všem slovům, která se v textu nacházejí. Postupně zadávejte žákům jednotlivé úkoly asociačního rozboru:

1. Napiš tři slova, která tě při čtení napadla.
2. Jakou barvu (barvy) bys k básni přiřadil(a)?
3. Představ si báseň ve spojitosti s hudbou. (Napadla tě nějaká konkrétní skladba? Jaké hudební nástroje by s k ní hodily? Jaký styl hudby?)
4. Nakresli nebo popiš obraz, který se k básničce hodí.
5. Jaký rám by se k tvému obrazu hodil?
6. Kam bys ten obraz pověsil(a)?
7. Představ si, že jsi uspořádal(a) k obrazu vernisáž. Co bys ke svému obrazu řekl(a)?

Na zodpovězení každé otázky by měli mít žáci dostatek času. Nakonec nechte děti postupně číst odpovědi na položené otázky.

Abyste měli otázky k asociačnímu rozboru stále po ruce, můžete si stáhnout, vytisknout a založit naši kartičku. Stáhnout si ho můžete ZDE (stačí kliknout na odkaz a kartička se Vám automaticky otevře jako pdf soubor).