Moje čeština

Čeština nemusí být nuda

Test: Převeďte slova do 7. pádu množného čísla 1

Umíte vytvořit správné tvary podstatných jmen pro 7. pád množného čísla?


Skloňování podstatných jmen - bez bojišť

Slovo bojiště sice skloňujeme podle vzoru moře, ale přesto má v 2. pádu množného čísla tvar bez bojišť (a ne bez bojiští jako bez moří). Proč tomu tak je, se dozvíte v našem článku.


Test: Psaní souhlásek uvnitř a na konci slov 6

Další test zaměřený na psaní souhlásek uprostřed a na konci slov. Každé slovní spojení obsahuje vysvětlení správné odpovědi, které si můžete přečíst po vyhodnocení testu.


Test: Psaní souhlásek uvnitř a na konci slov 7

Umíte si správně odůvodnit psaní hlásek uvnitř a na konci slov? S naším testem si můžete své znalosti snadno ověřit. A pokud uděláte v nějaké otázce chybu, nabízíme vysvětlení správné odpovědi.


Sýrový a sírový

Ke znalosti vyjmenovaných slov patří také rozlišování výrazů, které podobně zní, ale jinak se píší. Tato slova se liší také svým významem a nemůžeme je volně zaměňovat. Podívejme se tedy společně na jednu takovou dvojici: slova sýrový a sírový.


Jelení, sloní a další přídavná jména odvozená od zvířat

V tomto krátkém článku si vysvětlíme, jak je to se psaním přídavných jmen odvozených od názvů zvířat.


Mýt a mít

V dnešním článku se podíváme na to, kdy bychom měli správně psát mýt a kdy zase mít. On je totiž rozdíl v tom, když řekneme, že chceme mýt psa, nebo že ho chceme mít. Minimálně pro toho psa.


Chybami se člověk učí: z vejce

Na internetu se často řeší dilema, zda vzniklo dříve vejce, nebo slepice. Náš článek Vám na tuto otázku odpověď sice nepřinese, ale zato Vám prozradí, jak správně toto podstatné jméno skloňovat. Vylíhne se slepice z vejce, nebo z vejcete?


Test: Vyjmenovaná slova po Z 1

V našem veselém příběhu s nevšedním hrdinou v hlavní roli si můžete s dětmi jednoduše procvičit vyjmenovaná slova po Z. A klidně můžete pustit k počítači děti samotné, protože každá otázka obsahuje vysvětlení správné odpovědi!


Nový seriál: Čeština letem světem

Připravili jsme pro Vás nový seriál Čeština letem světem. Proleťte se s námi všemi možnými zákoutími češtiny a nechte se bezpečně provést záludnostmi, které na Vás při používání českého jazyka mohou číhat.


Čeština letem světem: Kdykoli a kdykoliv

V dnešním díle seriálu Čeština letem světem se podíváme na to, zda správně píšeme kdykoli, nebo kdykoliv.


Čeština letem světem: Luky, nebo Luki

Píšeme správně Luky, nebo Luki? A proč vlastně? Všechny potřebné informace se dozvíte v dalším díle našeho seriálu Čeština letem světem.


Čeština letem světem: D, nebo T uprostřed slova?

Mnoho z nás si jistě ještě pamatuje poučku ze třetí třídy, že na konci slova můžeme někdy slyšet T, přestože v něm ve skutečnosti píšeme D. Možná si i vybavíte, že se správným psaním slova nám pomůže většinou tvar pro 2. pád, případně množné číslo. Víme, že píšeme loď, protože plujeme na lodi. Umíme si odůvodnit, že ve slově schod píšeme D, protože jsou dva schody. Víte ale, jak sobě nebo dětem při učení odůvodnit pravopis slova krátký či hladký?


Čeština letem světem: Proč je shořet, ne zhořet?

První díl našeho seriálu Vám odpoví na otázku, proč píšeme správně shořet, ne zhořet. Jaké pravidlo pro psaní předpony s, z a vz bychom mohli u tohoto slova použít?


Velká písmena: Názvy zákonů

Psaní velkých písmen představuje pro mnohé uživatele tvrdý oříšek. Pravidel je opravdu velké množství a všechna si jen málokdo dokáže zapamatovat. V dnešním díle se proto podíváme na správné psaní velkých či malých písmen v názvech jednotlivých zákonů.