Někdy je pro děti obtížné uvědomit si, jaký je rozdíl mezi tvary stejného slova a příbuznými slovy. Tento problém často nastává u odůvodňování správného i/y po obojetných souhláskách. Například u spojení u kobyly děti mnohdy zdůvodňují tvrdé Y s tím, že se jedná o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu kobyla. A přitom se jedná pouze o dva různé tvary téhož slova.

Proč je důležité znát tento rozdíl

Důležité je to zejména z toho důvodu, že správným odůvodňováním pomáháme dětem poznat a lépe pochopit systém jazyka, pomáháme jim hledat mezi slovy souvislosti a rozdíly. Pokud bychom přísně nedodržovaly rozdělení na tvar slova a slovo příbuzné, mohli bychom dostat děti do situace, kdy jim půjde hlava kolem z toho, že slovo kobyla má více než deset příbuzný slov: kobyly, kobyle, kobylu atd. A to by byla rozhodně škoda.

Jak tuto látku dětem vysvětlit

My dospělí už nějakou dobu známe pojmy jako slova příbuzná, kořen slova, skloňování a časování. Víme, že ohebné slovní druhy mění svůj tvar podle použití ve větě, že tvary běžím a běželi jsou jedním slovem. Také už jsme slyšeli, že slova příbuzná jsou taková slova, která mají společný kořen a tematicky spolu nějak souvisejí (např. letadlo, letět, letuška, letiště, letadélko, letec, vyletět, uletět, letecká, letový, nálet). Umíme také skloňovat jména a časovat slovesa, víme, že každé slovo může mít hned několik tvarů. Jenže rozdíl mezi příbuzným slovem a tvarem stejného slova začíná žáčky trápit už ve třetí třídě, kdy se začínají probírat vyjmenovaná slova. A v tuto dobu ještě děti o správném skloňování a časování slov neslyšely, kořen slova probíraly teprve nedávno a ještě v něm mají často zmatek. Co s tím? Osobně bych to zkusila přes obrázky a představivost. Slova, o kterých budete mluvit, můžete klidně malovat, bohatě ale postačí si je jen v duchu představovat. Použít můžete samozřejmě také obrázky z tohoto článku. Zkuste doma postupovat nějak takto:

Tvary slova

Představte si slovo VODA. Co se vám vybaví, když někdo řekne, že někde byla VODA? Já si VODU představuji takto: A teď si představte, že nad tou VODOU letí balón: A také na VODĚ pluje loď: U VODY si někdo postavil stan: A nakonec se na VODU dívá třeba krokodýl: 

Všimněte si, že přestože jsem jednou řekla u vody, jindy nad vodou nebo ve vodě, pokaždé jsme si vystačili s jedním obrázkem, se stejnou představou. To znamená, že jsem stále dokola opakovala jedno slovo, jen mělo pokaždé jiný tvar. Když běžně mluvíme, používáme u některých slov různé tvary podle toho, v jaké větě slovo použijeme. Asi nikdo neříkáme, že se půjdeme koupat do voda a někdo naopak nepůjde, protože se té voda bojí. Kdepak, bez velkého rozmýšlení řekneme, že půjdeme do vody a někdo se té vody bojí. Pokaždé se jedná o jedno slovo voda, jen ho pokaždé řekneme trochu jinak, aby naše věta dávala smysl.

Příbuzná slova

Teď si naopak představte slovo VODOVOD: K tomu slovo VODOVODNÍ (například kohoutek) A teď třeba slovo POVODEŇ Dále si můžeme představit slovo VODOVÉ (třeba barvy)

Všimněte si, že pokaždé jsme si představili něco úplně jiného, s jedním obrázkem bychom si tady rozhodně nevystačili. Proto se nemůže jednat o tvary jednoho slova, ale jedná se o slova příbuzná. Slova příbuzná poznáme podle toho, že

1. mají stejný kořen – kořen je část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova. V našem případě je to VOD.
2. slova spolu nějak souvisí – určitě jste si všimli, že všechna slova tak nějak souvisí s vodou. Vodovod rozvádí vodu, vodové barvy se musí naředit vodou, při povodni stoupá a vylévá se voda. Proto se jedná o slova příbuzná.

Se slovy příbuznými je to stejné jako s příbuznými v každé jiné rodině. Všichni příbuzní jsou si něčím podobní (třeba tvarem očí, tvarem nosu nebo třeba hlavy). Všichni mají nějaký společný znak, který je spojuje.

Ve vlčí rodině mají například všichni členové špičaté uši a velkou tlamu, u Syslových zase mají oba rodiče a všechny jejich děti velké tváře.

Nejedná se ale o naprosto stejné osoby, každý je trochu jiný. Podobně to funguje i u slov. Příbuzná slova mají jako společný znak kořen, ten je spojuje do jedné rodiny a dělá je příbuznými. Každé slovo ale znamená něco jiného, představíme si pod ním jinou věc, osobu nebo třeba činnost. Nemůžeme jim všem přiřadit naprosto stejný obrázek.

Musíme si dát tedy pozor na to, že slova příbuzná mají stejný kořen (rodový znak) a tematicky spolu souvisí (slova se týkají jednoho tématu). Slovo příbuzné by mělo splňovat obě podmínky, jinak je ostatní slova nepřijmou do stejné rodiny. Koneckonců není to jejich příbuzný.

Například slovo deštník není příbuzné ke slovům voda, vodník a vodovod. Sice také souvisí s vodou, ale neobsahuje stejný kořen jako ostatní slova. Připomeňme si, že kořen slova je nejmenší společná část, kterou mají slova příbuzná společnou. U slov vodník, vodovod, povodeň, voda je kořen VOD. Slovo deštník tento kořen ale neobsahuje.