Černý čenich se rychle pohyboval ze strany na stranu a čenichal, čenichal, zda neucítí pach nebezpečí. Nic necítil a zrovna se chystal v _ -iy běhnout do lesa, když usl _ -iy šel tichý zvuk, slabounký šustivý zvuk, jako kdyb _ -iy   někdo jemně pohnul nohou v suchém l _ -iy stí. Pan L _ -iy šák přitiskl tělo k zemi a tiše ležel, uši nastražené. Čekal dlouho, ale už nic dalšího nesl _ -iy šel. „To musela b _ -íý t polní m _ -iy š nebo nějaké jiné zv _ -íý řátko,“ řekl si.

V _ -iy lezl z nory ještě kousek dál a ještě dál. Teď už b _ -iy l skoro celý venku. Ještě jednou se opatrně rozhlédl. Les b _ -iy l tmavý a velmi tichý. Nahoře na obloze sv _ -íý til měs _ -íý c. A najednou jeho ostré oči, které v _ -iy dí i v noci, zachytily za nedalekým stromem záblesk něčeho lesklého…