Mohou se archaismy bez problémů používat?

Občas docela rád použiju (hlavně v psaném projevu) některá slova z tohoto seznamu, ale vlastně nevím, je-li to mluvnicky správné.
Doufám, že ano, když se to nepřehání…

Re: Mohou se archaismy bez problémů používat?

Dobrý den,
archaismy samozřejmě používat lze, jednak pokud mluvíte o tématu, ve kterém se dají použít (například historie), nebo i pro ozvláštnění textu (například Vladislav Vančura ve svých knihách archaismy také dost používá). Je ale důležité si uvědomit, že použití by vždy mělo mít nějaký účel.

Re: Re: Mohou se archaismy bez problémů používat?

Dobrý den,

chtěl bych se přesněji zeptat na otázku, která byla již položena. Některá slova, která profesor považuje za archaismy, také používám. Není v tom určitý záměr, jednoduše mi ten text takhle zní v hlavě a já bych ona slova za archaismy nepovažoval. Je možné se obhájit tím, že mnoho slov je stále využíváno v běžné řeči, a proto závisí čistě na člověku, jaká slova jsou pro něj zsataralá? Nebo existuje určitý soupis archaismů, který se obsahově zvětšuje a slova, která pojme jsou v odborných pracích zapovězena?
Mluvím spíše o výrazech, které byly běžně používány cca 100 let zpátky. Nemám na mysli nějaká staročeská slova apod.

Předem děkuji za odpověd a omlouvám se za hloupou otázku a neznalost.

Re: Re: Re: Mohou se archaismy bez problémů používat?

Dobrý den,
Vaše otázka není vůbec hloupá, naopak je vidět, že nad jazykem přemýšlíte, což je dobře.
Zastaralost jednotlivých výrazů je určitě trochu i subjektivní záležitostí, někdo pociťuje jako zastaralé třeba i spojku avšak, někdo (třeba já) ji běžně používá. V článku jsem uváděla takové ty typické příklady, které jsou obecně jako zastaralé vnímány, ale pravda je taková, že nelze stanovit přesný seznam archaismů. Pokud jde o používání… archaismy sice ustupují, ale některé se ještě poměrně běžně používají. Skupina mluvčích, která je používá, je sice menšinou, ale nic to nemění na tom, že se s těmito výrazy i nadále setkáváme.
Shrnula bych to asi takto: archaismy jsou částečně subjektivní záležitostí, ale určující je především obecný pohled. Používání archaismů není rozhodně špatné, záleží však i na tom, při jaké příležitosti a jak často je používáme.

stylistické zabarvení slov

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký je přesně rozdíl mezi slovy knižními a archaickými. Nevím si totiž rady se zařazením některých slov – jako třeba slova jinoch či velmož. Děkuji za odpověď.

Re: stylistické zabarvení slov

Dobrý den,
rozdíl mezi knižními a archaickými výrazy je poměrně těžko vyjádřitelný. Pokud bych to vzala trochu teoreticky, tak výrazy archaické patří do dělení slovní zásoby vymezené časovou platností (osa: historismy – archaismy – současný jazyk – neologismy), zatímco výrazy knižní jsou záležitostí stylistickou, zde se pohybují výrazy zase na ose: knižní – neutrální – hovorové). Jedno slovo tedy může spadat do „kolonky“ archaismy i knižní výraz. De facto lze říci, že archaismy tvoří jakousi podskupinu knižních výrazů, podobně jako za hovorové výrazy považujeme například slova různých nářečí.
Knižnost jednotlivých výrazů je do jisté míry i dána jednotlivými uživateli jazyka (tím jak daný výraz vnímají), starší lidé některá slova ještě jako knižní nepociťují (například píši), zatímco mladší generace je už chápou jako knižní výrazy. Knižní výrazy jsou často také spjaty s tzv. vyšším stylem, pokud nemají parodizační či humornou funkci.
Pokud tedy vezmu v úvahu použití ve vyšším stylu, slovo velmož bych označila pouze za archaický výraz, jinocha bych ale klidně zařadila do archaických i knižních výrazů.
Musím se ale přiznat, že do takové hloubky jsem se lexikálními vrstvami jazyka nezabývala, proto pouze vyvozuji na základě svých znalostí a informací z literatury.

A nebylo by možné vnímat slovo velmož jako historismus? Nejsem si zcela jista, že přesně taková funkce ještě existuje. Děkuji.

Re:

Původně se mi chtělo u velmože napsat také, že se jedná o historismus, ale trošku jsem pátrala a zjistila, že velmož v primárním významu(šlechtic) by se za historismus už považovat dal. Slovo velmož ale nemusí zastupovat pouze šlechtice, tímto slovem je označován také obecně člověk ve vysokém společenském postavení, ke kterému ho nemusel předurčovat pouze jeho původ, ale třeba bohatství či vliv. V přeneseném významu slovo velmož zaznamenává jako používané ještě Příruční slovník. Dovolím si použít jejich příklad: „Ve ?Slávii? jsem se posadil do pokoje, v němž sedávali redaktoři a spisovatelé. To byli ovšem velmoži, k nimž jsem se am zdaleka nemohl rovnati.“ Z tohoto důvodu bych slovo velmož řadila spíše k archaismům, i když je to spíše tak trochu na pomezí.

Re: Re:

Děkuji za pomoc a za vaši snahu.

Dobrý den,

ráda bych se zeptala na výrazy:

• což – je to archaismus?
• hra se neuchytila – je to hovorové?
• metafory, hyperboly, archaismy, aktuální, demokratické, kritizování – jsou to slova cizího původu?

Děkuji.

Dobrý den,

Slovo což řadí Slovník spisovaného jazyka českého mezi poněkud zastaralá a knižní slova, myslím, že v dnešní době je už považováno opravdu za zastaralé. Pokud jde o spojení hra se neuchytila, řekla bych, že se jedná opravdu o hovorový výraz. Zbylá slova se řadí mezi slova cizího původu, těch je v čeština opravdu velké množství, přejímání z cizích jazyků je v současné době nejčastějším způsobem obhacování slovní zásoby.

Pokud by Vás zajímalo, z jakých jazyků je které slovo přejato a ajk vzniklo, doporučuji nakouknou do etymologického slovníku.