Zvířata v příslovích a rčeních
Vydáno dne 29.04.2011 od Jana Skřivánková
Zvířata nás lidi provázejí životem už odnepaměti. Není tedy divu, že právě zvířata nacházíme často v různých příslovích, rčeních a pořekadlech. Víte například co znamená, když Vám někdo řekne, že darovanému koni se na zuby nekouká, nebo že přesedl z koně na mezka?
V dnešním článku se podíváme na vybraná zvířata v příslovích, dozvíme se, jakou roli v nich hraje například pes, kráva, koza nebo třeba kůň. Některá přísloví Vám jistě budou povědomá, některá budou znát spíše už jen Vaši prarodiče. A čím jsou vlastně různá přísloví a rčení tak zajímavá? Krásně nám ukazují, jak bohatá je čeština, když můžeme jednu a tu samou věc vyjádřit hned několika způsoby, rčením můžeme často také říci nepříjemnou věc trochu jemněji a v neposlední řadě patří přísloví k našemu jazyku a ukazují nám, jak se mluvilo před desítkami (dokonce stovkami) let.
pes
ani pes by to nejedl (nežral) = je to opravdu špatné jídlo, špatně uvařené jídlo, o jídle, které se nedá jíst
chcíp tam pes = o špatném podniku či obchodu, který nemá úspěch, nevydělává/také o místě, kde se nic neděje
ani pes po něm nezaštěkne/neštěkne - o člověku, na kterého si nikdo nevzpomene, často se používá v souvislosti se známými osobnostmi, které se rychle dostanou na vrchol slávy a předpokládá se, že jejich sláva skončí stejně rychle jako začala, lidé pak předpovídají, že po něm brzy ani pes neštěkne
psovi maso svěřit/ sádlo dát hlídat - něco svěřit do nesprávných rukou, něco svěřit nepravému člověku, už zastaralé
ani psa by nevyhnal = venku je opravdu ošklivé počasí
mít se pod psa = mít se velmi špatně, strádat, být na tom špatně
kůň
přesednout z koně na mezka/na soumara/na osla - pohoršit si, být na tom hůře než předtím
darovanému koni na zuby nehleď/nekoukej - nekritizuje dar, nekritizuj, co jsi dostal darem, velmi používané i v dnešní době
být na koni - mít navrch, mít vyhráno
drůbež
chodit spát se slepicemi - chodit velmi brzy spát, časně jít spát
myslí, že se mnou husy pásl(a) - chová se až příliš důvěrně, chová se dotěrně, příliš přátelsky; často se používá také v obměně husy jsme spolu nepásly
neublížil by ani kuřeti - je to velký dobrák, říká se o velice dobrém a hodném člověku (v dnešní době se také často používá neublížil by ani mouše)
koza
dělat něco tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá - dělat něco tak, aby byly obě strany (u)spokojeny, chovat se opatrně, opatrně si počínat
já o koze, on o voze - každý mluvíme o něčem jiném, jeden mluvčí mluví o jednom tématu, zatímco druhý mluví úplně o něčem jiném, i dnes často používané
kdyby koza čepec na hlavě měla, tehdy by se mu zalíbila - říkáme o někom, kdo je velký záletník, často střídá partnerky, je holkař (dnes již není příliš časté)
kráva
vymámit/vyloudit, vyhádat na jalové krávě tele - svou výřečností o něčem přesvědčit, být výřečný, přesvědčivý, neoblomný, neodbytný, v podstatě i být zdatný řečník
vůl
to by porazilo i vola - je to velmi silné, ostré (často se používá v souvislosti s alkoholem)
snědl by na posezení vola - je to velký jedlík, sní toho opravdu hodně, sní velké množství jídla
V některých příslovích jste si jistě povšimli, že obsahují nespisovná slova/nespisovné tvary slov nebo třeba slova mírně expresivní (například žrát, chcíp). Naším cílem rozhodně není propagovat nespisovnou či vulgárně zabarvenou češtin. Naším cílem je pouze uchovat původní ráz jednotlivých přísloví a pořekadel, která jsou ve velké míře lidového původu (vymýšleli je normální lidé, často nižšího postavení). Měnit přísloví za každou cenu do spisovné češtiny by nebylo příliš dobrým řešením, proto je většina přísloví a pořekadel v nepozměněné podobě.