Co je to podmět a jak ho poznám?
Vydáno dne 22.07.2014 od Jana Skřivánková
V tomto článku si odpovíme na otázky, co vyjadřuje podmět, co vlastně dělá ve větě a jak ho v ní poznáme.
Podmět je jedním z nejdůležitějších větných členů. Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet. Pojďme se podívat, co vlastně podmět ve větě dělá (tedy jakou má funkci) a jak ho ve větě poznáme a určíme.
Co je podmět
Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje.
Maminka vaří.
Děti si hrají.
Brankář chytil míč.
Vlak houká.
V dálce se ozývala bouřka.
Někdy může ale vyjadřovat také nositele děje nebo stavu, tedy věci, zvířata, osoby apod., které nesou nějakou vlastnost nebo stav. Například:
Voda je studená.
Jirka byl rozzlobený.
David ještě včera chraptěl.
Domácí úkol byl těžký.
Děti jsou lechtivé.
V některých případech také označuje cíl děje, a to pouze a jen v případě, že je součástí věty v trpném rodě. Možná to takto zní strašně zamotaně, zkusme si to tedy vysvětlit na jedné konkrétní větě. Máme například větu:
Babička byla sežrána vlkem.
Podmětem věty je slovo babička, přestože děj vykonaný v přísudku sama nevykonávala. Jen těžko si lze představit, že se babička rozeběhla vstříc vlkovi a s úsměvem mu skočila do chřtánu. Kdepak, činnost v přísudku vykonal vlk. Ale protože je podmět vždy v 1. pádu (k tomu se hned dostaneme podrobněji) a věta je v trpném rodě, víme, že podmětem bude slovo babička, a ne vlk.
Podobně u dalších vět v trpném rodu.
Lev byl zastřelen lovci.
Míč byl hozen do vzduchu.
Dopis byl orazítkován.
Káva je uvařena.
Jak ho najdeme (poznáme)
Podmět bývá většinou v 1. pádě, proto se na něj také ptáme
otázkou pro 1. pád, tedy kdo, co?.
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička.
věta | ptáme se | podmět věty |
---|---|---|
Maminka vařila oběd. | Kdo, co vařil? | maminka |
Mraky se rozplynuly. | Kdo, co se rozplynul? | mraky |
Auto se samo rozjelo. | Kdo, co se rozjel? | auto |
David je nemocný. | Kdo, co je nemocný? | David |
Dítě bylo neseno. | Kdo, co byl nesen? | dítě |
Čím může být podmět vyjádřen?
Podmět může být vyjádřen
podstatným jménem | ||
maminka šije | pes štěká | moudrost je neocenitelná |
zájmenem | ||
oni nepřijdou | já to neudělal | to není fér |
přídavným jménem | ||
vyhráli žlutí | mladí tancovali | nová vždy neznamená lepší |
číslovkou | ||
dva už dorazili | třetí ani nepozdravil | několik jich ještě nepřišlo |
slovesem v infinitivu | ||
žít je krásné | lhát je špatné | mluvit s plnou pusou je neslušné |
citoslovcem | ||
ozvalo se pšt | bylo slyšet ostré haf | z košíku se ozvalo mňau |
Pokud můžeme jednoznačně označit podmět, jedná se o podmět vyjádřený. Jestliže není podmět v textu přímo napsán a poznáme ho z kontextu (v předešlé větě, podle tvaru přísudku), jedná se o podmět nevyjádřený (zpíval). Rozlišujeme také všeobecný podmět, o tom mluvíme, pokud nemůžeme určit, kdo přesně činnosti v přísudku vykonával (například hlásili to v rozhlase).
Podmět ve větě většinou podtrháváme rovnou čarou, ve větném rozboru ho ještě označujeme zkratkou Po.
Pamatujte si, že
- podmět je většinou v 1. pádě
- vyjadřuje, kdo nebo co vykonával děj v přísudku
- kromě konatele děje může vyjadřovat také nositele stavu či vlastnosti (hroch je unavený) nebo být cílem této činnosti (hroch je focen návštěvníky)
- cíl děje může podmět vyjadřovat jen ve větách v trpném rodě
- ptáme se na něj otázkou pro 1. pád a případně přísudkem