Moje čeština

Čeština nemusí být nuda

Psaní předpon s, z a vz (předpona S)

18 Poslední příspěvek od neznámý uživatel poslední příspěvek před 10 lety


Test: Psaní předpon s, z a vz 5

4 Poslední příspěvek od neznámý uživatel poslední příspěvek před 10 lety


Test: Psaní předpon s, z a vz 7

2 Poslední příspěvek od neznámý uživatel poslední příspěvek před 10 lety


Test: Psaní předpon s, z a vz 4

2 Poslední příspěvek od neznámý uživatel poslední příspěvek před 10 lety


Test: Psaní předpon s, z a vz 6

1 Poslední příspěvek od neznámý uživatel poslední příspěvek před 10 lety


Výška a vížka

Víte, kdy napsat slovo výška a kdy zase vížka? Pokud se Vám tato dvě slova pletou, je náš článek určen právě Vám. Kromě významu každého ze slov v něm najdete také příkladové věty a obrázky pro lepší zapamatování.


Přísloví: Jak v češtině vyjádřit, že prší

Znáte přísloví, kterými můžete vyjádřit, že venku prší?


Mlýn, ale mlít

Také si lámete hlavu nad tím, proč se píše ve slově mlít měkké I. Odpověď najdete v našem článku.


Svrhnout a zvrhnout

V tomto článku se podíváme, kdy máme psát sloveso svrhnout a kdy naopak zase zvrhnout.


Vyjmenovaná slova: Polní, vodní a lesní pych

V tomto článku se podrobně podíváme na slovíčko pych. Kromě pravopis se budeme zabývat také významem tohoto nepříliš známého slova.


Přísloví: Jak v češtině vyjádřit, že je venku teplo

Víte, jaká všechna přirovnání můžete použít, když je venku až příliš teplo? Rozšiřte si s námi své znalosti českých přísloví.


6 slov, ve kterých píšeme po tvrdých souhláskách měkké I

Už ve druhé třídě se děti učí pravidlo, že po měkké souhlásce píšeme vždy měkké I a po tvrdé souhlásce zase vždy tvrdé Y. Jenže pak v hodině českého jazyka píší diktáty, ve školních jídelnách jedí rizoto a v pohádkách čtou o princích a princeznách. Co s tím? Na to se podíváme v našem článku.


Chytáky u vyjmenovaných slov po M

Článek zaměřený na chytáky u vyjmenovaných slov po M.


Chybami se člověk učí: Sleva, ale zlevnit

Jak je to vlastně se slovy sleva a zlevnit si můžete přečíst v tomto článku ze seriálu Chybami se člověk učí, kde chybovat znamená poučit svou chybou někoho jiného.


Jazykový koutek: Proč je u nás tolik Nováků a Novotných?

Jméno a příjmení – dva údaje, které používáme dennodenně, aniž bychom se nad nimi více zamýšleli. Věděli jste ale, že dříve nebylo samozřejmostí, aby měli všichni lidé příjmení? A že mnohdy o svých nositelích prozrazovala, čím se živí a jaké mají koníčky?