je češtinaDěti, oči, uši - tvrdé y jim sluší. Proč?
Možná jste se jako děti tuto poučku v hodinách českého jazyka také učili. Víte ale proč tomu tak je? Jak to že píšeme, že děti běhaly a oči jim přitom zářily?
Měkké a tvrdé souhlásky
Podívejme se společně na to, které souhlásky patří mezi měkké a které naopak mezi tvrdé. Náš článek navíc neobsahuje jen strohý seznam hlásek, ale také různé pomůcky pro lepší pochopení a zapamatování.
Aktivity s knihami pro děti, které ještě samy nečtou
To že Vaše dítě ještě neumí číst samo, neznamená, že knihu ihned po přečtení musíte uklidit zpátky do knihovny. I s nečtenáři si můžete o knížkách povídat a rozvíjet tak u nich mnoho užitečných dovedností a návyků. Kromě porozumění textu můžete pilovat také kritické myšlení, sociální vcítění i vyjadřovací schopnosti. A to rozhodně není všechno! V tomto článku Vám nabízíme několik základních aktivit, kterými si můžete četbu knihy s malými dětmi trochu zpestřit.
Test: Jazykový myšmaš 6
Další díl oblíbeného seriálu Jazykový myšmaš je tady. Jak jste na tom se znalostmi českého jazyka v rozsahu učiva základní školy? Ne vždy je to tak lehké, jak se na první pohled zdá.
Určování slovních druhů u homonym
Jak je to s určováním slovních druhů u slov, které mohou mít více významů? Na co bychom si měli dát pozor a jak předejít v určování chybám? Na obě otázky Vám odpoví náš dnešní článek.
Čeština letem světem: Koncert Metalliky i Metallicy
V dnešním díle oblíbeného seriálu se podíváme na to, jak správně skloňovat slov Metallica. Půjdeme na koncert Metallicy, nebo Metalliky? A letíme na dovolenou na Mallorcu, nebo na Mallorku? Náš článek nabízí odpověď i vysvětlení.
Mýt a mít
V dnešním článku se podíváme na to, kdy bychom měli správně psát mýt a kdy zase mít. On je totiž rozdíl v tom, když řekneme, že chceme mýt psa, nebo že ho chceme mít. Minimálně pro toho psa.
Chytáky u vyjmenovaných slov po L
Tento článek se zaměřuje na chytáky u vyjmenovaných slov po L. Podíváme se společně na rozdíly mezi slovy líčený a líčený, vysvětlíme si, co jsou to ližiny a dozvíme se, na která další slova bychom si měli dát pozor.
Chybami se člověk učí: zhlédnout, zhlédnutí
Chybovat je lidské, a to i v pravopisu. Pojďme využít chyb, kterých se dopustil někdo jiný, k tomu abychom si (možná) rozšířili obzory o další pravopisné pravidlo, nebo si alespoň zopakovali pozapomenutou poučku. Dnes ukázka z jedné internetové stránky, která nabízí výuková videa.
Čeština letem světem: Tři sestry zahrály
Jak je to vlastně se shodou podmětu s přísudkem v případě, že má kapela složená především z mužů v názvu podstatné jméno ženského rodu? Máme se řídit tím, kdo na pódiu vystupuje, nebo slovem v podmětu? Odpověď nabízíme v dalším díle seriálu Čeština letem světem.
Chybami se člověk učí: Není kůra jako kúra
Pravidlo o psaní ú/ů se učí už ve druhé třídě. Na začátku slova ú s čárkou, uprostřed a na konci ů s kroužkem. U některých slov to však neplatí. U slov kůra a kúra navíc existují obě dvě podoby. Víte, jaký je v nich rozdíl?
Vyjmenovaná slova: Jak spolu souvisí myslivec a myslet?
Slovo myslivec je příbuzné k vyjmenovanému slovu myslet, proto v něm píšeme tvrdé Y. Toto odůvodnění jistě každý z nás někdy už slyšel. A každého z nás někdy při této větě napadla otázka, proč tomu vlastně tak je. Co má myslivec společného s myšlením? Na to se podíváme v tomto článku.
Český jazyk a fyzika 1 (předpony u fyzikálních jednotek)
Ač se to na první pohled možná nezdá, znalosti o psaní správného psaní i/y využijeme také ve fyzice. A nemyslíme tím jen fakt, že samotná fyzika je vyjmenovaným slovem. V dnešním díle seriálu o vztahu českého jazyk a jiných školních předmětů se podíváme na správné psaní předpon u fyzikálních jednotek.
Čeština letem světem: Jak rozdělit slovo na slabiky
Už na 1. stupni se učíme, že slova můžeme rozdělovat na slabiky. Mnohdy ale nad rozdělováním slov zbytečně přemýšlíme a necháme se snadno znejistit. V dnešním díle seriálu Čeština letem světem se podíváme na to, jak správně určit počet slabik ve slově a jak takové slovo na slabiky vlastně rozdělit.
6 slov, ve kterých píšeme po tvrdých souhláskách měkké I
Už ve druhé třídě se děti učí pravidlo, že po měkké souhlásce píšeme vždy měkké I a po tvrdé souhlásce zase vždy tvrdé Y. Jenže pak v hodině českého jazyka píší diktáty, ve školních jídelnách jedí rizoto a v pohádkách čtou o princích a princeznách. Co s tím? Na to se podíváme v našem článku.